Velvyslanectví České republiky v Záhřebu

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Vývoj chorvatského zahraničního obchodu v prvním pololetí roku 2011

Přestože za 1. pololetí 2011 klesl objem vývozu nejsilnějšího chorvatského exportního artiklu - lodí o 19 procent (z 5,6 mld. HRK na 4,6 mld. HRK), celkový objem exportu dosáhl hodnoty 32,5 mld. HRK, což představuje v porovnání s prvním pololetím 2010 meziroční nárůst o 4,5 procenta. V eurovém vyjádření dosáhl vývoz hodnoty 4,4 mld. EUR a růstu o 2,7 procenta. Dovoz dosáhl hodnoty 53,6 mld. HRK, tedy růstu o 2,7 procenta, přičemž v eurovém vyjádření byl růst pouhých 0,9 procenta (7,3 mld. EUR).

Podle chorvatského statistického úřadu byl výpadek v exportu lodí nahrazen rostoucím objemem vývozu především ropných derivátů (+15,8 %), potravin a nápojů (+10 %) a průmyslových materiálů (+10 %).

Mezi potravinami byl zaznamenán výrazný nárůst vývozu ryb a rybích produktů (+39 %) a ovoce a zeleniny (+57 %). Rovněž vývoz obilí, který je v oboru potravin výraznou vývozní položkou (441 mil. HRK) vzrostl meziročně o 2,4 %.

Objem vývozu ropných derivátů se zvýšil z 2,3 mld. HRK na 3,1 mld. HRK, tedy o 30 % a vývoz chemikálií se zvedl o 19,7 % (na 3,6 mld. HRK). Zdvojnásobil se vývoz umělých hnojiv, který dosáhl objemu 801 mil. HRK.

Trend růstu vývozu trvá již rok u dřevozpracujícího průmyslu. Vývoz produktů ze dřeva dosáhl objemu 394 mil. HRK (+13,2 %) a vývoz syrového dřeva 1,1 mld. HRK (+13 %).

Pozitivním trendem se může ještě pochlubit vývoz lékařských a farmaceutických výrobků a různých surovin pro průmyslovou výrobu (železo, ocel, barevné kovy). Naopak negativní trend je nastolen u vývozu elektrických strojů a přístrojů, elektrické energie, tabáku a tabákových výrobků.

Velký růst objemu byl zaznamenán u dovozu surové ropy a zemního plynu (+21,5 %). Rostl i dovoz potravin (+8,6 %), což by mohlo být způsobeno silnějším přílivem turistů. Pomalu roste i dovoz osobních automobilů, mléčných výrobků a cukru.

Negativní saldo ve výši 21 mld. HRK je sice díky zpomalení růstu dovozů nižší než v minulých letech, pokrytí dovozu vývozem ze 60,6 % je však stále velmi nízké. Slabý dovoz je navíc znakem nízké domácí poptávky z důvodu oslabení kupní síly. Domácí průmysl by se měl orientovat na vývoz, protože se v dohledné době nedá očekávat výraznější nárůst domácí spotřeby.

Z geografického hlediska je stále největším trhem pro chorvatské výrobky EU. Vývoz do zemí EU dosáhl hodnoty 19,8 mld. HRK (+1,3 %), do Ruska 650 mil. HRK (+30 %), do Turecka 626 mil. HRK (+200 %) a na Ukrajinu 114 mil. HRK (+30 %). Do zemí CEFTA bylo vyvezeno zboží v hodnotě 5,8 mil. HRK (+10 %).

Byť průběžné statistické ukazatele vyhlížejí optimisticky, je třeba si uvědomit, že se jedná o srovnání s velmi slabým rokem 2010. Navíc v případě vývozu se vyskytují velké výkyvy, převážně způsobené nárazovostí prodeje lodí. Například za první tři měsíce byl zaznamenán meziroční pád objemu vývozu o 2,5 %, přičemž v dubnu došlo k meziměsíčnímu růstu o 39 %, právě díky prodeji několika lodí. Pokud jde o geografické členění chorvatského vývozu, je třeba mít na paměti, že pozitivní trend vývozu do zemí CEFTA by mohl překazit vstup Chorvatska do EU, protože zejména v případě potravin dojde u vývozu např. do Srbska a Bosny a Hercegoviny k navýšení dovozního cla. V případě Srbska u některých výrobků ale dojde ke snížení cla, protože již dnes má EU se Srbskem na základě SAD nižší cla, než má CEFTA.