français  english  česky 

rozšířené vyhledávání
na_celou_sirku
Foto: Beata Matusiková
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Nigerijské zemědělství – příležitost pro české firmy

Nigérie má ornou půdu o rozloze 34 milionů hektarů: 6,5 milionu hektarů pro trvalé plodiny a 28,6 milionu hektarů v loukách a pastvinách. Zemědělství tvoří asi 24 % HDP této subsaharské velmoci. Vláda dlouhodobě, a nyní i v důsledku dopadů pandemie, považuje zemědělství za prioritní sektor, který hodlá rozvíjet a podporovat řadou programů. Nigérie skýtá proto pro české firmy a investory působící v oblasti zemědělství a následného zpracovatelského sektoru velký vývozní potenciál.

        Zemědělství je po těžbě ropy v Nigérii klíčovou ekonomickou aktivitou. Zemědělské činnosti poskytují obživu mnoha Nigerijcům, podle nedávného průzkumu se přibližně 70 % domácností v Nigérii účastní na produkci zemědělských plodin, zatímco asi 41 % vlastní nebo chová hospodářská zvířata. Rybaření se věnuje 3 % populace.

       Země je lídrem v produkci palmového oleje, kakaa, ananasu a kasavy. Je to hned po USA největší producent čiroku na světě a ve výrobě palmového oleje a kakaových bobů je na pátém místě. Nigérie je také velkým globálním vývozcem v tomto odvětví. Olej, ovoce, ořechy, semena patří mezi deset nejvýkonnějších exportních kategorií. Produkce rýže v Nigérii za poslední roky také výrazně stoupá, přesto je pouze 57 % rýže spotřebované v Nigérii ročně vyrobeno lokálně.

        Hospodářskými zvířaty převážně chovanými farmářskými rodinami v Nigérii jsou malí přežvýkavci, dobytek a drůbež. I zde domácí poptávka převažuje nad výrobou. Živočišná výroba a její rozvoj zůstává však v důsledku chybějících moderních chovatelských postupů a technologií a nedostatečného  zpracovatelského odvětví (stroje, balící technologie atd.) nevyužita. Právě v těchto oblastech se otevírá prostor pro české producenty a investory.

        Nigérie je největším spotřebitelem ryb v Africe a jedním z největších spotřebitelů ryb na světě. S pobřežím 853 km a více než 14 miliony hektarů vnitrozemských vod se celková produkce ryb ročně blíží 1 milionu tun. Rybaření je životně důležitou obživou pro chudé a také důležitým zdrojem bílkovin pro chudé domácnosti v Nigérii. Rybolov, a zejména subsektor akvakultury, je považován za velmi životaschopnou alternativu ke splnění národní potřeby soběstačnosti v produkci ryb a zajištění nutričních potřeb.       

       Navzdory zmíněnému obrovskému ekonomickému potenciálu čelí nigérijský zemědělský sektor mnoha výzvám, jako špatný systém držby půdy, nízká úroveň zavlažování, změna klimatu a degradace půdy. Dalšími jsou primitivní technologie, vysoké výrobní náklady a špatná distribuce vstupů, omezené financování, vysoké ztráty po sklizni a špatný přístup na trhy. Současně populace Nigérie roste velmi rychle a podle toho roste i poptávka po potravinách. Dle předpovědi by nigerijská populace do roku 2050 měla přesáhnou 400 milionů lidí (nyní 200 milionů), co navýší i spotřebu zamědělských produktů – např. se předpokládá růst spotřeby mléka o více než 260 %, vajec o 250 %. Tento scénář by mohl mít negativní důsledky na zásobování potravinami v zemi, nicméně současně představuje příležitost pro české výrobce a investory.

       Za hlavní oborové příležitosti pro české exportéry a investory v oblasti zemědělství a následného zpracovatelského sektoru lze považovat:

- v oblasti rostlinné výroby: dodávky kvalitních odrůd a semen; secí, žací a další stroje; technologie na zpracování rostlinné výroby; zavlažovací systémy,

- u živočišné výroby: dodávky genetického materiálu, krmiva, veterinární vakcíny a léčiva; stroje na zpracování masa; chladírenská technika atd.

         V posledních letech se podařilo prostřednictvím kanceláře CzechTrade v Lagosu na nigerijský trh dostat výrobky firmy Hamé, B27 dodává hnojiva a krmiva, firma Knights dodala minitraktory, firma Dominant dovážela násadová vejce, prodávaly se pekárenské stroje, dětská výživa a další výrobky. Často se české zboží dostává do země prostřednictvím jiných zahraničních, zpravidla evropských dodavatelů, co představuje pro české (sub)dodavatele snazší cestu, a také dokazuje, že je možné se uplatnit i na tomto obávaném trhu.

 

 

Autor: Mgr. Beata Matusiková, MBA, ekonomická diplomatka, Velvyslanectví ČR v Nigérii