Pokud jde o Afriku, včetně Ghany, Wood Mackenzie předpovídá, že asi 33 procent investic se neuskuteční nebo odloží kvůli současné pandemii, což má dopad na malé podniky, které se pojí s ropným a plynovým produkčním řetězcem.

Přestože Ghana není tak závislá na ropě jako její subsaharské protějšky, Nigérie a Angola, dopady poklesu světových cen ropy na finance této země jsou nicméně obrovské. V důsledku COVID-19 se předpokládá, že druhá největší ekonomika západní Afriky poroste nejpomalejším tempem za 37 let. Plánované výnosy z ropy ve výši 1,5 miliardy USD jsou již o dvě třetiny nižší.  Ministr financí oznámil snížení této částky nejméně o miliardu, což představuje významný šok pro státní rozpočet pro rok 2020. To může mít za následek další půjčky na uzavření takového výpadku. Přitom příjmy z ropného sektoru měly tři konzistentní roky, více než zdvojnásobily roční růst o 6,3%. Z krátkodobého hlediska vláda již zajistila 1 miliardu dolarů z fiskálního balíčku MMF na podporu ekonomiky proti dopadům z pandemie.

Vyšší produkce ropy a plynu byla považována za rozhodující pro udržení růstu Ghany, nicméně propad cen těchto komodit přinutil vládu revidovat svůj rozpočet a zvážit prozkoumání alternativních zdrojů příjmů, aby tak zaplnila mezeru ze ztráty z příjmů z těchto komodit. Od prosince 2010 získala Ghana z příjmů z ropy více než 7 miliard USD. Tato částka byla zásadním příjmem do státního rozpočtu. Ghanské příjmy z ropy pocházejí z licenčních poplatků, neseného a účastnického podílu, daně z příjmu a z povrchového pronájmu. V důsledku toho Ghana pozastavila některé investice, které měla provést, aby optimalizovala svůj veřejný rozpočet.  Tyto kroky ve střednědobém horizontu budou mít dopad na ghanské podniky, které by tento rok těžily z veřejných zakázek. Odpovídající předpokládaný nedostatek příjmů z ropy omezí financování projektů kritické infrastruktury v zemědělství, zdravotnictví, školství a silnicích o přibližně 300 milionů GHc.

Robert Hrubý, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Akkře