Mezi nejobvyklejší podvody patří:

1. Neodolatelná obchodní nabídka/ výhra tendru

Podvodníci kontaktují evropské firmy přes internet a slibují jim bájné obchody za účelem vymámení peněz za fiktivní poplatky/ právníky/ úplatky apod. Po vymámení desetitisíců Kč k obchodu samotnému nedojde.

Podvodníci si často vytvářejí internetové stránky svých "firem" aby působili důvěryhodně.

2. Výhodný nákup zlata/ zlatých dolů/ drahokamů

Na šarádě, která se pro oběť podvodu hraje, se podílí farma  i 60 lidí, kteří hrají různé role, od majitelů dolů přes právníky a bankéře po policisty a celníky. Účelem je vymámit z oběti peníze předem za zboží, které neobdrží, popřípadě za falešné zboží.

3. Krásky/krasavci v nesnázích

Občané ČR by měli být obezřetní při kontaktu s osobami ze západní Afriky, se kterými navázali vztah přes internet. Korespondenti, kteří velmi záhy začnou probírat intimní témata a neúměrnou rychlostí mění nezávazný přátelský vztah na vztah romantický, jsou často podvodníci předstírající různé identity, zpravidla krásek či krasavců v nesnázích. Tito lidé s vyhlédnutou obětí několik týdnů až měsíců komunikují a emocionálně ji zpracovávají, aby ji následně požádali o finanční prostředky s odůvodněním, že jde o náhlé léčebné výdaje, potřebují peníze na letenku, apod.

4. Dědictví

Podvodník přesvědčí oběti podvodu, že jim jejich zapomenutý příbuzný zanechal v Africe obrovské dědictví, které jim bude k dispozici jakmile zaplatí právní servis/ poplatky/ daně atd., vždy se však objeví další překážky proč peníze nemohou být převedeny na "dědicův" účet a další položka, kterou je třeba zaplatit. Oběť podvodu "své dědictví" nikdy nezíská.

5. Pracovní povolení

Podvodník nabídne oběti pracovní nabídku, které nemůže odolat. Když oběť nabídku přijme a dorazí do dané země západní Afriky, dostane ji podvodník do země bez víz, mimo imigrační kontroly, aby ji následně vydíral, že ji udá místní imigrační policii, pokud se nevyplatí.

6. Praní špinavých peněz

Podvodník předstírá, že tuneluje státní správu své země či mezinárodní podnik a svou oběť přesvědčí, aby mu pomohla s praním špinavých peněz s tím, že část obnosu obdrží za své služby. Aby k podvodníkovi ale nevedla stopa, musí oběť nejprve sama zaplatit "transakční poplatky" "právníkům", "bankéřům", apod. K žádnému převodu vytunelovaných peněz nedojde. Z oběti jsou pouze vymámeny horentní sumy za „poplatky“.

7. Detektiv získá ztracené prostředky oběti zpět

Podvodník kontaktuje oběť podvodu a předstírá, že vypátrá předchozí podvodníky a získá ztracené peníze oběti zpět. Za své služby bude chtít zaplatit předem. Peníze samozřejmě nezíská a po vytěžení oběti přeruší s obětí kontakt.

Policie v západoafrických státech nemá dostatečné kapacity (lidské ani finanční zdroje) a řeší pouze každý 20. kriminální případ, který je jí nahlášen. K řešení finančních podvodů, jejichž obětmi jsou cizinci, jí navíc chybí motivace a neřeší je často vůbec, neboť předpokládá, že si oběť svou nedovtipností a chamtivostí může za své nesnáze sama. Dostat v těchto podmínkách podvodníky před spravedlnost je téměř nemožné, a pokud se toto podaří, je vysoce nepravděpodobné, že oběť získá své prostředky zpět.

Aby se občané ČR tomuto osudu pokud možno vyhnuli, měli by si uvědomit, že je internet anonymní a člověk tedy neví skutečné jméno, věk, rodinný stav, národnost, ani pohlaví svého korespondenta. Velvyslanectví proto doporučuje, aby občané ČR lidem které neznají a které v životě neviděli žádné peníze nezasílali a nenechali se strhnout snahou podvodníků vyburcovat je k unáhleným platbám. Jakákoli údajná krize je jen snahou omezit čas ve kterém si občan ČR může ověřit pravdivost informací u velvyslanectví.