Etiopská vláda při tvorbě nového plánu rozvoje vycházela z nedostatků předchozího programu. V minulém období sice hospodářství rostlo rekordním tempem, k strukturální transformaci země ale nedošlo, růst nebyl inkluzivní a jeho motorem byly především veřejné investice. Produktivita za předchozích 5 let výrazně nevzrostla a nevzniklo dostatečné množství nových pracovních míst. Financování ekonomiky prostřednictvím půjček ze zahraničí nepovažují tvůrci nového plánu za udržitelné kvůli postupnému zadlužování země. Rozvoji země navíc brání všudypřítomná korupce a neefektivita.   

Kromě zajištění multidimenzionální sdílené prosperity pro všechny své obyvatele si Etiopie v novém programu vytyčila několik konkrétních ekonomických cílů. Hospodářství by v příštích 10 letech mělo dosáhnout průměrného růstu HDP okolo 10 % za rok. Cílem vlády je v průběhu platnosti programu zvýšit HDP na obyvatele na 2200 USD, což by Etiopii zařadilo mezi středně příjmové země. Vzhledem k současným číslům by se jednalo o zdvojnásobení HDP na osobu. Dále chce vláda snížit chudobu o polovinu a zajistit všeobecný přístup k elektřině a pitné vodě. Kromě ekonomických ukazatelů si vláda klade za cíl splnit i další sociální a společenské mety, které vycházejí z Cílů udržitelného rozvoje a Agendy 2063 implementované Africkou unií.

Plán Ethiopia: An African Beacon of Prosperity je rozdělený do následujících 10 pilířů: sdílený ekonomický růst, produktivita a konkurenceschopnost, udržitelné financování rozvoje, digitální ekonomika, vůdčí role soukromého sektoru, rezilience zelené ekonomiky, institucionální transformace, přístup ke spravedlnosti a veřejným službám, sociální inkluze a regionální rozvoj a integrace. Od předchozích hospodářských plánů se tento odlišuje časovým horizontem (dříve byly plány maximálně pětileté), větším tematickým rozsahem, obsažením i neekonomických indikátorů rozvoje a způsobem přípravy. Na plánu se podílelo široké spektrum aktérů a jeho tvorba probíhala na základě procesu zdola nahoru.

Nový hospodářský program je v souladu s dříve zveřejněnou iniciativou A Homegrown Economic Reform Agenda, jedním z jejichž pilířů je také vůdčí role soukromého sektoru. Kritici upozorňují na to, že privátní sféra figurovala již v mnoha předchozích vládních plánech. Rozvoj soukromého sektoru je však stále ve velmi rané fázi, a proto je nezbytné pokračovat v jeho podpoře a v reformním procesu, který by nastavil předvídatelné prostředí pro jeho další vývoj. Zahraniční investice jsou v plánu kladně hodnoceny díky přenosu znalostí, technologií a zkušeností. Vláda se zavazuje k dalšímu otevírání etiopské ekonomiky a její vize úspěšného angažmá zahraničních investorů zdůrazňuje úspěšná partnerství např. ve formě joint venture.

Pavel Šára, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Addis Abebě