Somaliland je de facto nezávislý, ale formálně neuznaný stát, který se rozkládá na území bývalého Britského Somálska. Nezávislost byla vyhlášena v květnu 1991, od té doby však z obavy vyvolání dominového efektu žádný stát formálně Somaliland neuznal. Území má rozlohu 127 600 km², počet obyvatel je odhadován na 4,0 mil.; z toho 1,2 mil. žije v hlavním městě Hargeisa. Druhým významným městem je přístav Berbera (230 tisíc obyvatel).

Somalilandu se podařilo, na rozdíl od zbývajícího Somálska, dosáhnout smíru mezi hlavními místními klany a vybudovat základní orgány funkčního státu. Klíčovou úlohu zde hraje soukromý sektor, který zajišťuje politickou podporu tamní vlády i financování jejích základních aktivit. Nehledě na tyto relativní úspěchy, které vyniknou zejména ve srovnání s vývojem ve zbylém Somálsku, se nicméně stále jedná o jednu z nejchudších oblastí vůbec. Třetina obyvatelstva žije pod úrovní chudoby, v zemi je vysoká nezaměstnanost a jedna z nejnižších úrovní gramotnosti. Odhad HDP Somalilandu je 1,6 mld. USD, což představuje 355 USD na obyvatele. Významnou položkou, která přispívá k navýšení nominálního HDP o 25–35 %, jsou tak poukazy zahraniční diaspory.

Nejvýznamnějším hospodářským sektorem Somalilandu je chov hospodářských zvířat; zemědělství představuje pouze 7 % HDP a podíl průmyslu je zanedbatelný. Hlavní překážkou hospodářského rozvoje je nedostatek energie. Somaliland dováží zejména potraviny (zeleninu, cukr a rýži ze sousední Etiopie a Keni); převažující položkou vývozu jsou naopak živá zvířata (kozy a ovce) do zemí Zálivu.

Somaliland je v rámci Somálska teritoriem, kde lze díky relativně stabilní bezpečnostní situaci navázat ekonomickou spolupráci. Stávající obchodní kontakty mezi ČR a Somálskem jsou ovšem minimální (obrat obchodu ČR s celým územím Somálska za uplynulý rok 2016 představoval hodnotu 390 tisíc USD) a ani historicky nedocházelo k větší obchodní výměně. Příležitosti pro české subjekty jsou ve vodohospodářských a infrastrukturních projektech; investiční možnosti jsou dále v rybářství, těžbě hornin i průzkumu a potenciální těžbě ropy a plynu. V případě ekonomických projektů však bude vždy zásadním problémem jejich financování – vzhledem k neuznání Somalilandu jako státu není možné využít jindy dostupné rozvojové programy. Jako reálná možnost se tak v případě ekonomicky efektivního projektu, který má podporu místní vlády, jeví využít financování prostřednictvím rozvojových fondů zemí Zálivu.

V Somalilandu se aktuálně významně angažují Spojené arabské emiráty; firma Dubai Ports World podepsala kontrakt na zdvojnásobení kapacity berberského přístavu spolu s výstavbou zóny volného obchodu a dalšími infrastrukturními projekty; v Berbeře současně probíhá také výstavba vojenské základny, kterou si SAE pronajaly na příštích 25 let s opcí dalšího prodloužení.

 

Petr Kvaček, ekonomický diplomat zastupitelského úřadu ČR v Addis Abebě