Amharský název knihovny Abrehot Osvícení má původ v starobylém etiopském jazyce giiz, který je dnes mrtvý, ale slouží jako liturgický jazyk etiopské ortodoxní církve i jako zdroj nových slov pro amharštinu (podobně jako latina v Evropě).

Mezi darovanými knihami byla díla předních českých autorů Milana Kundery, Karla Čapka, Franze Kafky, Ladislava Klímy, A. Stiftera, B. Hrabala, J. Haška, M. Viewegha a mnoha dalších.

Knihy mnoha českých umělců: Josefa Koudelky, Jiřího Slívy, Michala Cihláře, Alexandry Koláčkové, Ivany Štenclové, Borise Jirků, Romana Burdy, B. Reyenka a dalších nyní budou přístupna etiopské veřejnosti.

Zvláštní zájem vzbudily některé odborně zaměřené knihy, např. kniha Miroslava Bárty a kol. o kolapsech civilizací nebo kniha M. Pojara o T.G. Masarykovi a židovské otázce.  Předávání knih se mimochodem zúčastnil i pracovník České akademie věd dr. Jan Svoboda, specialista na Masarykovu filozofii, který v Etiopii sbíral materiál ke srovnávací práci o etiopském a karteziánském racionalismu.

Následně ředitel knihovny ing. Wubayehu Mamo provedl velvyslance Pavla Mikeše s manželkou Senait Mikešovou  a zástupce etiopského MZV pana Gebru Teklaye a pana Girmu Demissie a zástupce českého privátního sektoru v Etiopii po knihovně.

Velvyslanec P. Mikeš slíbil, že Velvyslanectví České republiky i čeští soukromí donoři budou nadále podporovat knihovnu knižními dary, aby tak dále posílili vynikající politické a kulturní  vztahy mezi ČR a Etiopii.

Národní knihovna Abrehot byla letos slavnostně otevřena premiérem Etiopie Abiyem Ahmedem. Její název pocházející ze starého jazyka giiz poukazuje na hluboké historické, kulturní a literární kořeny země. Knihovna se pyšním tím, že se jedná o největší knihovnu ve východní Africe. Současný počet knižních svazků, které se v knihovně nachází činí 600 000 a každým dnem roste. Knihovna má čtyři patra a 1,5 kilometrů knižních polic a může pojmout až 2 000 čtenářů najednou. Aktuálně má 20 000 registrovaných čtenářů. Knihovnu denně navštíví 8 000 návštěvníků.