français  česky 

rozšířené vyhledávání
na_celou_sirku
Foto: Flickr: DendroPress
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Čeští botanici zachraňují v Alžírsku kriticky ohrožený Cypřiš Duprezův

Šestnáct jedinců jednoho z nejvzácnějších stromů světa, cypřiše Duprezova, podniklo začátkem února cestu z Botanické zahrady Přírodovědecké fakulty UK v Praze do jejich domoviny, do Alžírska. Situace tohoto rostlinného druhu, který se dožívá až 2000 let, se dá srovnávat s vymíráním bílých nosorožců, v r. 1978 byl zařazen na seznamu 12 nejohroženějších druhů. V přírodě je tento strom odsouzen k záhubě, ale snaha o jeho záchranu neustává, a dává tak druhu přeci jen jiskřičku naděje.

Šance pro záchranu

Jedinou možností, jak zachovat cypřiše pro budoucnost, je naklíčení jejich semen v příznivých podmínkách mimo jejich domovinu, převezení napěstovaných stromů zpět a jejich vysazení na dobře vybraná místa, na kterých dokážou přežít. Ochranou cypřišů se Češi začali zabývat už v roce 1975. Do lokality Tamrit se vypravila československá expedice SAHARA 75, které se podařilo získat šišky několika stromů. Semena byla vyseta v Botanickém ústavu Akademie věd v Průhonicích a úspěšně vyklíčila. Vypěstované stromy byly dále množeny roubováním. První dvě kola reintrodukce proběhla v letech 1981 a 1990.

Vymírající hříčka přírody

Cypřiš Duprezův (Cupressus dupreziana) je extrémně vzácný jehličnatý strom původem z pohoří Tassili na jihovýchodě Alžírska. Pohoří Tassili, kde se nalézá i úctyhodný počet prehistorických nástěnných  maleb a rytin, bylo vyhlášeno v r. 1972 národním parkem, a poté zařazeno mezi světové dědictví a rezervaci přírodní biosféry UNESCO.

Od svého příbuzného cypřiše atlaského (Cupressus dupreziana subsp. atlantica) se liší zvláštností v rozmnožování. Embryo tohoto stromu vzniká čistě ze samčího pylu. Samičí orgány embryu poskytují výživu, ale geneticky se na tvorbě nové rostliny nepodílí. V přírodě zbývá už jen asi 200 velmi starých jedinců.  Takové množství stromů by pro zachování druhu mohlo stačit. Tyto stromy se ale dále nerozmnožují. Vlivem pastvy koz byly v oblastech, kde rostou, změněny přírodní podmínky. Povrch půdy je holý a velmi suchý, semena v takovém prostředí nedokážou vyklíčit. Staré stromy v pohoří Tassili postupně umírají. Ačkoli se v minulosti dokázaly přizpůsobit suchu alžírských hor, dnes je tam i na ně sucho příliš. Ročně v této oblasti spadne už jen 20 mm srážek, a to je opravdu příliš málo.

Návrat do Alžírska

Šestnáct cypřišů, bylo svěřeno Botanické zahradě PřF UK. Dnes je ředitel botanické zahrady Ing. Ladislav Pavlata vrací osobně zpět do  jejich domoviny. Několik stromů bude vysazeno i na území hlavního města Alžíru. Dva stromy zůstanou v místní Botanické zahradě (Jardin d´essaie),  další dva v parku, který díky podpoře poskytnuté Československem v boji za nezávislost nese jméno pražského hlavního města (Jardin de Prague) a dva budou umístěny do místního arboreta.

Na projektu reintrodukce spolupracuje Botanická zahrada PřF UK s velvyslanectvím ČR v Alžírsku, ministerstvem kultury Alžírska a s místní dendroložkou, Fatihou Abdoun.

Prastarý cypřiš Duprezův v národním parku Tassili n'Ajjer, Alžírsko.

Prastarý cypřiš Duprezův v národním parku Tassili n'Ajjer, Alžírsko.

Ředitel Botanické zahrady PřF UK, Ing. Ladislav Pavlata, s cypřišem vypěstovaným v Čechách.

Ředitel Botanické zahrady PřF UK, Ing. Ladislav Pavlata, s cypřišem vypěstovaným v Čechách.