Kontraverzní reforma z května 2018

V květnu 2018 předložená daňová reforma navrhla m. j. zvýšení daně u chleba, rýže, cukru, zvýšení cen pohonných hmot a elektrické energie a zvýšení daně z příjmů o 5 %. Po vyhlášení návrhu zákona došlo k masovým protestům, které vedly k rezignaci předsedy vlády Hani Mulkiho a jmenování nové vlády vedené harwardským ekonomem Omar Al-Razzazem.

Reforma vyhlášená novou vládou

Po svém jmenování premiér Omar Al-Razzaz zrušil kontroverzní návrh reformy a slíbil, že poskytne spravedlivý systém zdanění, který bude zaměřen na ty, kdo mají vysoké příjmy a který ulehčí chudým obyvatelům. Dne 11. 09. 2018, tři měsíce od nástupu nové vlády, byl předložen nový návrh daňové reformy Jordánska.

Upravený návrh reformy zrušil kromě zdanění potravin také požadavek, aby se každý občan starší 18 let zaregistroval u státního daňového úřadu. Vedle toho nový návrh osvobozuje od podání daňového přiznání rodin, které vydělávají ročně méně než 18 000 JOD (25 000 USD) nebo osob, které mají příjem menší než 9 000 JOD (12 500 USD). Předložený zákon rovněž ruší daně uložené zemědělskému sektoru - jako pobídku k podpoře zemědělců. Snižuje tak jejich náklady a ukládá jiným odvětvím, aby vyrovnaly tento nedostatek příjmové stránky rozpočtu.

Omar Al-Razzaz dále slíbil zrušit 150 mil JOD plánovaných na vládní výdaje, restrukturovat vládní instituce, snížit byrokracii, zjednodušit administrativní procesy a zvýšit kvalitu služeb. Dle předsedy vlády Omar Al-Razzaze nový návrh před tím, než vstoupí v platnost, projde konzultacemi a povinným legislativním procesem. Nový premiér je přesvědčen, že zákon „pomůže dosáhnout požadované fiskální reformy“.

Kritika opozice k nové reformě

Opozicí byl návrh ihned kritizován a označen za „bezobsažný“. Opozice argumentuje, že nově navržený zákon obsahuje jen lehké úpravy a je zaměřen spíše na rozptýlení nesouhlasu veřejnosti s fiskálními reformami. Veřejnost kritizuje nedostatečnou infrastrukturu a rostoucí dluh. Nezaměstnanost v Jordánsku, kde žije více než 10 milionů lidí, se blíží k 19 %, zatímco 20 % její populace je na břehu chudoby.

Opoziční vůdce Hussam Abdallat prohlásil: „Skutečnou záležitostí pro veřejnost není pouze nový nebo starý daňový zákon, ale spíše nedostatek důvěry ve vládu nebo její záměry“. Kritici argumentují, že se nedaří bojovat proti chudobě, omezit státní dluh a stabilizovat ekonomiku země. Veřejnost se táže: „Jak můžeme platit daně, když nemůžeme najít práci?“ ALJAZEERA

Opozice také uvádí, že daňová reforma nedělá nic pro to, aby zajistila odstranění korupce. Jordánsko se umístilo na 57. místě v indexu vnímání korupce v Transparency International v roce 2017, což znamená pokles o 11 míst od roku 2016. Jordánsko získalo v roce 2016 úvěrovou linku ve výši 723 milionů dolarů od MMF a na oplátku slíbilo daňové reformy, které v letošním roce vyvolaly jedny z největších ekonomických protestů v zemi. Jordánský rostoucí národní dluh, který dosáhl více než 95,6 % hrubého domácího produktu (asi 40 miliard dolarů), přiměl kritiky k argumentaci, že se Jordánsko stává závislým na mezinárodním měnovém fondu (MMF) a dalších mezinárodních úvěrových organizacích.

Optimismus vládní strany

Na druhé straně Husam Abu Ali, ředitel Jordánského úřadu pro daně z příjmů uvedl, že předložený návrh zákona „dosáhne spravedlivějšího přerozdělování odpovědnosti a sociální solidarity mezi různými segmenty obyvatelstva. Tento zákon je specificky určen k dosažení sociální spravedlnosti a pomoci chudým, zejména v oblasti zdravotní péče, dopravy a vzdělávání“. Abu Ali míní, že cílem vlády je poskytnout občanům řádné služby prostřednictvím transparentního a spravedlivého daňového zákona bez ohledu na to, co žádají věřitelé.

Jordánsko je a trvale zůstane zemí s nedostatkem vlastních surovin a energetických zdrojů, primárně závislou na zahraničních podporách, půjčkách a subvencích. Zemi chybí finanční prostředky, reformy resortů jsou nedostatečné. Vládou navrhovaná reforma daňového systému, byť je i dobře míněná, naráží v praxi na bariéru nepřipravenosti, nezájmu a někdy i skrytého odporu středního kádru úředníků, kteří ji mají provádět. Dělat závěry je v dané chvíli předčasné. I když dle průzkumů novou vládu hodnotí 81 % obyvatel lépe než vládu dřívější, v praxi bude nutno vyčkat, jaké ovoce daňová opatření nové vlády ve skutečnosti přinesou.

 

Vypracoval: Ing. Josef Kostiha, ekonomický diplomat

Velvyslanectví České republiky v Ammánu, 2 . 10. 2018

 

Zdroje:

FOCUS-ECONOMICS

JORDANTIMES

TRADINGECONOMICS

WORLDBANK