Nebývale dlouhá studená  letošní zima a předcházející měsíce s nedostatkem vody pro řadu jordánských zemědělců doslova likvidačním v kombinaci s ruskou agresí na Ukrajině vyvolaly další tlak na jordánském trhu s potravinami, který se ještě ani pořádně nevzpamatoval z dopadů pandemie. Ačkoli jordánská vláda ujišťuje veřejnost, že země má v tuto chvíli zásoby pšenice a ječmene dostačující na cca 12 až 15 měsíců a zásoby dalších základních potravin pak zhruba na půl roku, nervozita mezi spotřebiteli, vedoucí i k předzásobování, je více než patrná.

Vláda ve snaze uklidnit situaci pokračuje ve snižování daňového či celní zatížení u řady potravinových položek, obecně slibuje usnadnění dovozu potravin do země. Zároveň také přikročila k zastropování cen některých základních potravin, vedle již delší dobu regulované ceny chleba se nyní nově jedná např. o kuřecí maso, rostlinné oleje, rajčata, lilky, okurky nebo třeba cukety. Zdůvodňuje to obavami ohledně spekulací na trhu, přičemž dodržování těchto nařízení je státem kontrolováno. Tato reagulace  ale zároveň dále postihuje jordánské zemědělce, kterým už tak vzrostly náklady nejen v důsledku nedávných výkyvů počasí, ale v neposlední řadě také více než dvojnásobným zdražením hnojiv.

Už pandemická zkušenost s - jakkoli jen dočasným -  narušením obchodních řetězců oživila volání po zvyšování jordánské soběstačnosti. Nicméně pokud jde o třeba o klíčovou pšenici, Jordánsko v současné době dokáže z ročně potřebného miliónu tun pšenice samo vypěstovat necelá 3 %, a to za dvojnásobnou cenu oproti světové úrovni. Přesto je zvýšení jordánské produkce této komodity alespoň desetinásobně jedním z deklarovaných prioritních cílů místního ministerstva zemědělství.

Závislost na dovozu potravin v každém případě zůstane i  z dlouhodobého hlediska  jordánskou konstantou. Hledání nových zdrojů se stalo součástí nejen vládních prohlášení, ale je i  reálnou snahou jordánských podnikatelů v potravinářském sektoru, kteří nyní hledají nové partnery i mezi českými vývozci. Poptávány jsou z jejich strany zejména mražené potraviny,zejména bramborové hranolky, ale i další zelenina a také ovoce, dále třeba rostlinné oleje, bramborový nebo kukuřičný škrob. Šanci mají různé typy cukrovinek (součástí složení ale nesmí být sebemenší množství alkoholu), mléčných výrobků nebo nealkoholických nápojů. Enormní poptávka je i po kuřecím či skopovém mase, ovšem dovozci očekávají garanci halal původu. Ačkoli halal certifikát není v Jordánsku zákonem vyžadován, vzhledem k potenciálu uplatnění na většinově muslimském trhu je jednoznačně konkurenční výhodou.

Devastující závislost jordánského zemědělství na zavlažování stále obtížněji dostupnou vodou přináší možnosti pro uplatnění českých nápadů z oblasti udržitelných technologií. Jordánská vláda také poskytuje pobídky pro rozvoj hydroponického pěstování.

Zuzana Benešová, ekonomická diplomatka, Velvyslanectví ČR v Ammánu