V rámci těchto zón nejsou uplatňovány žádné požadavky na podíl místního kapitálu či ve srovnání s běžnou praxí je mnohem snazší získání pracovních povolení pro zahraniční pracovníky. Zóny jsou zproštěny daňových povinností a lze také do nich bezcelně dovážet. Pokud podíl lokálních vstupů (surovin, komponentů, práce i třeba nákladů na energii) překročí 40 %, může zboží produkované v rámci zón získat místní původ a s ním i výhody plynoucí z jordánských preferenčních obchodních dohod, která má mj. s většinou arabských zemí v rámci dohody GAFTA, s USA nebo třeba Kanadou. V případě distribuce do samotného Jordánska „mimo zóny“ celní úřad rovněž posoudí místní podíl a na základě toho adekvátně doměří clo.

V Jordánsku se nachází celkem čtyřicet soukromých svobodných zón, v některých případech jimi jsou samostatné soukromé průmyslové koncerny, jako například farmaceutická společnost HIKMA. Šest svobodných zón spravuje státem vlastněná společnost The Jordanian Free Zones, která má na starosti i dvě speciální rozvojové zóny. Ty se nacházejí v turisticky atraktivních oblastech u Mrtvého moře a severních přírodních parků v oblasti Ajloun a jsou specificky zaměřeny na služby. I v převážně průmyslových zónách je prostor pro uplatnění souvisejících služeb - zejména logistických či bankovních.

Téměř státem ve státě je pak ASEZA (Aqaba Special Economic Zone Authority), území na pobřeží Rudého moře, které v rámci Jordánska disponuje mimořádnými autonomními pravomocemi i vlastními legislativními pravidly. Je spravována šestičlenným představenstvem komisařů, kteří zodpovídají za správu celého regionu a řeší i jeho regulatorní ustanovení. Hlavní devizou je mezinárodní obchodní přístav Aqaba, další výhodou pak bezprostřední blízkost egyptských, izraelských a saúdskoarabských hranic, navíc do něj vedou i klíčové produktovody z Iráku.

Státní společnost „The Jordanian Free Zones“ chystá několik tendrů na zaměřených na rozvoj a zlepšení infrastruktury své ekonomicky nejvýkonnější svobodné zóny na jordánském předměstí Zarqa (vývoz – včetně re-exportu - z této zóny jen za loňský rok dosáhl hodnoty téměř 7 mld. Kč). Jedná se např. o tendr v přibližné výši cca 30 mil. Kč na řešení nedostatečného přísunu vody - v plánu je nový vrt a potřebné odsolovací zařízení, dále také o projekt na produkci elektřiny v místě prostřednictvím solární energetiky v očekávané hodnotě cca 13 mil. Kč. Na rozvoj skladovacích prostor se počítá s náklady v hodnotě téměř 22 mil. Kč, ničivým povodním v zimních měsících by měl zabránit projekt na odvod dešťové vody v hodnotě přes 4 mil. Kč.

Nejnovější svobodnou zónou, spadající  rovněž pod The Jordanian Free Zones, je Queen Alia International Airport Free Zone, která sází na svoji polohu v bezprostřední blízkosti hlavního jordánského letiště. Otevřena byla v roce 2019 a její plánovaný rozvoj výrazně zpozdil nástup pandemie. Nyní obnovuje svoji kampaň na přilákání zahraničních investorů. Kromě logistických služeb včetně dostatečných skladovacích prostor nabízí možnosti od rozsáhlých území pro průmyslovou výrobu a skladovacích prostor po kanceláře od 25 m² či bezpečná úložiště pro mimořádně cenné zboží. V rámci zóny jsou dostupné téměř veškeré potřebné státní služby, zóna nabízí přímo službu „one-stop shop”, kde slibuje pomoci svým klientům s veškerými úředními postupy od vyřízení dokladů pro zahájení činnosti po jednotlivé dílčí kroky.  

Zuzana Benešová

ekonomická diplomatka ZÚ Ammán