Turecký ekonomický růst také zdaleka nebyl rovnoměrný a inkluzivní, o čemž svědčí  pokračující pokles HDP na obyvatele (trvale od roku 2013) a otevírá otázku stále větší ekonomické rozdělenosti společnosti a rostoucí chudoby významné části obyvatelstva. Velkým plusem Turecka zůstává mladá populace, která se ovšem musí potýkat s vysokou až 25% nezaměstnaností. Hlavním deklarovaným cílem turecké vlády v oblasti ekonomiky v současnosti zůstává boj s vysokou inflací a snaha přilákat tolik potřebné zahraniční investice.

Ukazatel	2019	2020	2021	2022	2023
Růst HDP (%)	0,7	0,4	4,0	4,1	3,9
Veřejný dluh (% HDP)	32,7	33,8	33,8	34,3	34,3
Míra inflace (%)	15,2	12,3	11,1	9,5	10,0
Populace (mil.)	83,4	84,3	85,0	85,6	86,0
Nezaměstnanost (%)	13,7	13,0	13,3	12,7	11,4
HDP/obyv. (USD, PPP)	30 000,0	30 390,0	31 800,0	33 530,0	35 440,0
Bilance běžného účtu (mld. USD)	6,9	-36,6	-13,8	-20,5	-30,3
Saldo obchodní bilance (mld. USD)	-16,8	-37,9	-22,8	-33,5	-43,6
Průmyslová produkce	-0,7	0,9	5,1	3,2	3,0
Exportní riziko OECD	5.7	5.7	5.7
Predikce EIU		Zdroj: EIU,  OECD

 

Dle údajů Ministerstva financí dosáhla finanční pomoc alokovaná státem na boj s koronavirem 10 % tureckého HDP (cca 56,7 mld. EUR). Vládní podpora měla široké zaměření, od jednorázových výplat v hotovosti pro nejchudší, až po snahu napomoci exportérům pomocí výhodných úvěrů přes státní Turk Eximbank či SME’s přes Asociaci malých a středních podniků KOSGEB. Poslední balík ekonomických reforem představil prezident Erdogan 12. března 2021. Staví na čtyřech základních pilířích (investice, produkce, export a zaměstnanost) a obsahuje řadu opatření s cílem posílit makroekonomickou stabilitu (patří sem např.: boj s vysokou inflací, negativním vývojem obchodní bilance či posílené stability bankovního sektoru) a strukturálními nedostatky (posílení institucionální struktury a přilákání více zahraničních investic). Díky tomuto balíčku se vláda dle svých vyjádření snaží zlepšit konkurenceschopnost a produktivitu ekonomiky, posílit transparentnost a předvídatelnost celého hospodářství.

 

Post-COVID-19 příležitosti pro české exportéry

Automobilový průmysl

Turecko se stalo jedinou zemí v Evropě, kde v roce 2020 došlo k meziročnímu růstu prodejů automobilů a nadále si tak udržuje 6. místo v žebříčku počtu prodaných automobilů na starém kontinentu. Vláda plánuje, že se země stane v příštích deseti letech jedním z pěti největších producentů elektrických automobilů na světě. K naplnění tohoto ambiciózní cíle připravilo Turecko řadu pobídek a úlev pro zahraniční investory. Systém vládních pobídek již dříve přilákal na místní trh velké světové producenty, kteří zde umisťují svou výrobu (Renault, FIAT, Mercedes a další). V současnosti funguje v Turecku 16 výrobních automobilových linek a ze země se v roce 2020 více než 900 000 vozidel do 180 zemí světa. Přes hospodářskou nestabilitu Turecka lze předpokládat další významný rozvoj tohoto sektoru, jehož trh představuje pro české exportéry příležitosti v subdodavatelské struktuře..

ICT

Dle poslední hodnotící zprávy OECD Turecko výrazně zaostává v oblasti digitálních dovedností občanů a rozšířenosti vysokorychlostního připojení k internetu. Toto se poté negativně projevuje především v možnostech SMEs a jejich nedostatečném využíváním digitálních prostředků vedoucích k nízké produktivitě práce. Turecká Asociace malých a středních podniků (KOSGEB) proto přišla s programem KOGIBEL, v rámci kterého turecké subjekty mohou žádat o granty směřující k jejich větší digitalizaci. Právě existence tohoto programu je příležitostí i pro české firmy. 

V oblasti ICT a příležitostí pro uplatnění českých firem je třeba se zmínit o herním průmyslu, jehož exporty v posledních dvou letech dle místní Asociace herního průmyslu (TOGED) dosáhly vždy více než 1 mld. USD. Turecký trh, kde je dle většiny odhadů v současnosti mírně přes 30 mil. aktivních hráčů, nabízí prostor pro spolupráci a vývoj v oblasti PC her, mobilních aplikací i v e-sportu, kde Turecko patří mezi jeden z nejperspektivnějších světových trhů vůbec.

Další důležitou oblastí poté zůstávají softwarová i další technologická řešení v oblasti městské infrastruktury, smart cities. Turecko má zdaleka největší počet milionových měst v Evropě (23), a působivé objemy státních a municipálních investic, zatím se mu ale nedostává dostatečně kvalitních softwarových řešení zejména v oblasti chytrého řízení dopravy. I zde je proto pro české subjekty velký potenciál.

Obranný průmysl

Turecko má druhé největší ozbrojené síly v rámci NATO,  a v současnosti vede několik vojenských operací doma i v zahraničí. Tomu odpovídají i výdaje na obranu, které se poslední tři roky pohybují okolo 20 mld. USD ročně, v roce 2021 tak tyto výdaje tvoří 5,9% státních výdajů (+1% oproti roku 2020). Důležité je také upozornit na roli turecké Prezidentského úřadu pro obranný průmysl (SSB), jenž disponuje rozpočtem, který nepodléhá schvalovacím procedurám parlamentu. Tato instituce, sloužící de facto jako „akviziční agentura“ v oblasti vojenské a bezpečnostní techniky (nejen pro armádu, ale také pro stále sílící policii a četnictvo) je tak klíčovým partnerem pro obranný vývoz, výrobní spolupráci i dovoz.

Rostoucích obranných potřeb Ankary v posledních letech úspěšně využívají i české společnosti, vojenský export do země v roce 2020 narostl na cca 20 mil. USD a dosáhl historického maxima, avšak zdaleka ne stropu možností.  Potenciál pro české firmy je v současné chvíli zejména v dodávkách munice, oblasti vojenského letectví – podíl na dodávkách a projekčních řešení u letounů Hurjet a Hurkus či subdodávkách pro turecké společnosti podílející se na konstrukci tureckého národního tanku Altay. Dynamicky se vyvíjející výzkum a vývoj v oblastech elektronického boje či protiletadlové obrany může pro české exportéry  být dalším potenciálním cílem.

Vzhledem k tureckému záměru dosáhnout do roku 2023 samostatnosti svého průmyslu ze 75% a dále ji zvyšovat, je v jednáních s tureckou stranou možné očekávat tlak na lokalizaci výroby či přenos know-how. Vzhledem k citlivosti podobných jednání a významu státních záruk, které v Turecku hrají velkou roli, doporučujeme kontakty uskutečňovat přes pravidelná zasedání  mezivládního Obranně-průmyslového kooperačního mechanismu (DICM).

Strojírenský průmysl

V této oblasti existuje nadále velmi dobrý potenciál pro export obráběcích strojů do Turecka daný rychlým růstem domácí výroby v oblasti obranného, automobilového či dopravně-strojírenského průmyslu i sektoru „bílého zboží“. Vybrané segmenty mají vysoké exportní ambice a tedy i nároky na kvalitu. V jednotlivých sektorech jde o komplementaritu, kdy české firmy vynikají v oblasti obráběcích strojů, kdežto turecké firmy jsou konkurenceschopnější a lepší v lisování, řezání materiálu plazmou či vysekávání plechu.

V současnosti se na základě pobídek turecké vlády rozbíhá modernizační proces tradičních strojírenských firem, kde významně roste zájem o projekty a produkty z oblasti automatizace a robotizace strojírenské výroby

Vzhledem k posílení projektů obranného průmyslu (především pozemní vojsko a námořnictvo), ale také projekty zaměřené na letectví a výrobu elektrických automobilů spatřujeme významnou příležitost pro export českých vysoce přesných technologií obrábění, soustružení a frézování a také modernizace stávajících strojírenských provozů v Turecku.

 

 

Velvyslanectví ČR v Ankaře

e-mail: commerce_ankara@mzv.cz

www.mzv.cz/ankara

 

Generální konzulát ČR v Istanbulu

e-mail: commerce_istanbul@mzv.cz

www.mzv.cz/istanbul