Lyžování však zatím není masovým sportem. Z 85 mil. obyvatel rekreačně lyžují nanejvýš stovky tisíc. Skiareály se však v posledních 10-15 letech rozvíjejí, lyžování se stává dostupnějším pro stále více obyvatel, profesionalizuje se příprava místních sportovců a dokonce i v některých soutěžích světové úrovně turečtí závodníci občas porážejí i ty české.   

Maloobchod se zimním sportovním vybavením zatím spočívá na dvou hlavních specializovaných sítích a pár nadnárodních řetězcích (Decathlon, Intersport), zbytek maloobchodní scény je roztříštěný co do sortimentu i vlastnictví a nabídka je omezená. Trh je tak deformován několika málo prodejci a řadou malých půjčoven, jenž nabízejí většinou materiál z třetí ruky. Většina místní lyžující populace si dosud lyžařskou výbavu půjčuje, vznikla však již vrstva desítek tisíc zámožnějších lyžníků, kteří si kupují vlastní vybavení a většinou velmi hledí na značku lyží i oblečení. Zájem o lyžbu i využití skiareálů v Turecku v posledních letech stoupají, spolu s popularitou zimních sportů vůbec. S tím jde v ruku v ruce i rostoucí orientace spotřebitele. Podobně jako i v jiných oborech je Turecko trhem nesnadným, nestabilním, ale perspektivním. Příležitosti pro české výrobce a vývozce zimního sportovního zde ale jsou!  

Spektrum nabídky v místních obchodech 

Střed a spodek sortimentu poptávky začíná v několika největších městech přebírat Decathlon. Dále zde existují 2 větší sítě zimních obchodů (Karspor a SPX), které nabízejí světové značky lyží i snowboardů a bot. Často jde o loňské a starší modely i jiný ski materiál, ceny jsou někdy o něco nižší než ve střední Evropě. Výjimku tvoří obchody sítě SPX cílící na bohatší klientelu nabízející většinově letošní a loňské modely (s cenami jsou nyní se slevami někde 10-20% nad středoevropskými cenami, ale někdy i níž). Obě sítě, byť každá jinak, shodně nabízejí i high-end lyžařské oblečení (Bogner,  Phenix či Spyder) pro bohaté domácí lyžaře a zahraniční turisty – povětšinou ze zemí východní Evropy. 

Šance na úspěch 

V Turecku nepůsobí žádný výrobce lyží. Všechna výzbroj se do země dováží. Zejména spodní a střední část nabízeného sortimentu je nízké kvality. Nabídku CZ výrobců je účelné soustředit na turecké půjčovny, které by mohly mít zájem o dodávky pod svou značkou. Zajímavé by mohly být i dodávky pro místní lyžařské kluby či skiareály. U dražších a specializovanějších produktů je trh omezený a nerozvinutý, zde je faktorem zájem bohatších Turků o známé a zavedené značky přinášející svému majiteli prestiž, šance na maloobchodní odbyt v tomto segmentu jsou spíše ve stovkách než v tisících kusů.   

Velkou částí místního trhu jsou i dodávky pro státem řízenou strukturu klubů a škol a dalších institucí pod dohledem ministerstva mládeže a sportu a též příslušných sportovních svazů. Zde funguje centrální způsob nákupu materiálu, kterým se zboží dostává do regionů a obcí. Možnosti dodávek existují i pro místní lyžařskou federaci, vedle níž stojí samostatné svazy horolezců a skialpinistů, které též mohou být zákazníkem pro naše výrobce. Jde však o uhlídání tendrů a nastavení kontaktů.    

Dalším potenciálním a velkým odběratelem zimního vybavení mohou být turecké ozbrojené složky - turecká armáda je druhá největší v NATO po USA. Pro zimní operace potřebují jak vojáci, tak policisté a záchranné složky adekvátní vybavení. Zde je možné zaznamenat nákupy v segmentu skialpových speciálek ve vojenském provedení.  

V segmentu lyžařského oblečení je poptávka sycena většinově drahým dovozem, ale i místní výrobou, která je dostupnější - technologicky se místní výrobci dokázali přiučit z přenesených výrob velkých světových značek. Místní značky zimního sportovního oblečení cílí na dolní segment trhu, zámožnější turecký zákazník preferuje světové značky. I když se popularita outdoorových aktivit nedá srovnat s tím, na co jsme zvyklí z našich krajů, jde o větší trh než samotný segment lyžování. K chození po horách v Turecku jsou ohromné terény a trh je možné dále kultivovat - i zde však hrozí sílící dominance zj. Decathlonu 

Relokace výroby jako alternativa k Číně 

Turecko je textilní velmocí. Řada outdoorových značek sem již přesunula výrobu. Kromě zavedených technologií, kvalifikované pracovní síly a dostatečné kapacity jsou pro relokaci do Turecka z Asie i další důvody - levnější a snazší doprava do Evropy a incentivy pro výrobce včetně zvýhodnění v místních tendrech. Specifickou otázkou jsou cla a rozdíly v sazbách na dovoz textilu z Asie, zj. Číny i dalších částí světa a EU, s níž má Turecko celní unii. Rada pro potenciální české exportéry zimního oblečení tedy zní: když export do Turecka, tak nejlépe výrobků s původem a produkcí v EU, na které nejsou cla žádná. Při dovozu textilu z Číny do Turecka platí standardní cla v závislosti na konkrétním HS kódu ve výši od 2,7% do 12%, plus je třeba počítat se speciální celní přirážkou vy výši 20% - 30%. V současnosti tedy pozorujeme snahu tureckých obchodníků vyhnout se produktům, to i světových značek, vyráběných v Číně.  

PROPED jako forma podpory 

Ke zmapování tureckého trhu a prvnímu představení českých výrobců zimního sportovního vybavení připravilo Velvyslanectví ČR v Ankaře „zimní“ PROPED, který proběhl 15.-17. února 2022. Díky PROPEDu se v Turecku prezentovaly společnosti a značky výrobců lyží  Sporten, Artis, Kaestle CZ a rodinné firmy Lusti, a zimního sportovního oblečení AlpinePro, Kama, Direct Alpine a Sir Joseph. Přidal se i výrobce malých, zj. mobilních lyžařských vleků B+J (vleky.cz), který má v Turecku šanci zj. v malých resortech či hotelích i školách.  Prezentační akce ve velkém středoanatolijském resortu Erciyes u města Kayseri (přes 1 mil. obyv.) shlédly stovky tureckých lyžařů, ambasádou pořádaného hobby závodu se zúčastnilo více než 50 závodníků; součástí programu bylo i přijetí na obchodní komoře města. Turecká média státní i soukromá přinesla desítky zpráv o českých prezentačních akcích vč. mediálních vystoupení velvyslance, s dopadem řádově stovek tisíc diváků/abonentů. Celkem přes 30 obchodních firem, sportovních klubů a médií v Ankaře, včetně státní TV TRT, shlédlo české produkty na prezentační akci 17. února na rezidenci velvyslance. Součástí akcí byla i osvěta o českém sjezdovém lyžařství a jeho stavu. Velvyslanectví v Ankaře podporuje a propaguje zimní i letní sporty více cestami, vč. vlastních aktivit, kde mají prostor i čeští výrobci sportovního vybavení - 26. února 2002 uskuteční již 2. ročník diplomatického ski + snb závodu v pohoří Ilgaz.  

Pavel Vacek, velvyslanec, Velvyslanectví ČR v Ankaře 

Pavel Daněk, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Ankaře