ελληνικά  english  česky 

rozšířené vyhledávání
na_celou_sirku
Foto: z otevřených zdrojů
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Návrh modernizace hospodaření s odpady v Řecku

Řecký Národní plán hospodaření s odpady 2020-30 se snaží dohonit zpoždění, které má země v odpadovém hospodářství. Kromě posílení třídění komunálního odpadu u zdroje a jeho recyklace je novinkou orientace na výstavbu spaloven. Plán může být příležitostí pro české firmy, které nabízí moderní recyklační a spalovací technologie.    

Řecko dlouhodobě zaostává v řešení odpadového hospodářství a platí Evropské komisi pokuty za nedovolené nebo neuspokojivě řešené skládky. Více než 80 % odpadů končí na skládkách (evropský průměr 24,5 %, ČR 49 %) a jen zhruba 5 % se recykluje. Ještě slabší výkon má v cirkulární ekonomice, když pouze 2,4 % spotřebovaných surovin pochází z recyklace (evropský průměr 11,2 %, ČR 8,1 %).

Cíle Národního plánu hospodaření s odpady 2020-30, který byl schválen letos v srpnu, jsou ambiciózní – do r. 2022 skončit s nekontrolovaným ukládáním odpadu a rekultivovat nedovolené skládky a do r. 2030 vybudovat po celém území 43 závodů na zpracování komunálního odpadu, až 46 závodů na zpracování jeho organických složek a 4 spalovny na energetické využití zbytků odpadu. Prvních 26 závodů na zpracování komunálního odpadu a 35 na zpracování organického odpadu by mělo být uvedeno do provozu v r. 2023.

Třídění komunálního odpadu u zdroje a oddělený sběr budou rozšířeny na více složek: papír, sklo, plast, hliník, organický odpad, textilie/oděvy, nebezpečný a zbytkový odpad. Třídící centra a recyklační závody by měly být modernizovány, organický odpad využit jak energeticky (biomasa), tak i kompostován, a zbytky komunálního odpadu využity pro výrobu energie spalováním. Technické parametry nových provozů budou specifikovány v rámci veřejných soutěží. Objem recyklovaného odpadu by se tak měl do r. 2030 zvýšit na 60 % a naopak objem odpadů ukládaných na skládkách klesnout na 10 %.

Většina projektů bude realizována na regionální úrovni a spolufinancována soukromým kapitálem (tj. realizována metodou PPP), který doplní prostředky alokované Řecku z unijních fondů.

Plán může být příležitostí pro české firmy, které jsou připraveny investovat do projektu kapitál nebo nabídnout investorům moderní recyklační a spalovací technologie. Příkladem může být také český model cirkulární ekonomiky.


Autorky: Martina Kapounová, ekonomická diplomatka, Jitka Chromcová, ekonomická specialistka, Velvyslanectví ČR v Aténách  ​