ZÁMĚRY

Řecko má za sebou dvě hospodářské krize. Fiskální krize v letech 2010–19 dostala zemi na pokraj státního bankrotu, před kterým ji zachránily masivní záchranné půjčky od partnerů z eurozóny. Ve chvíli, kdy začalo svítat na lepší časy, udeřila pandemie. Struktura řecké ekonomiky, konkrétně vysoká závislost na službách zejména v cestovním ruchu a dopravě, byla příčinou, proč ji pandemická krize zasáhla více než jiné. Za posledních 10 let klesly investice, zejména veřejné, o zhruba polovinu. Odliv kvalifikovaných pracovních sil do zahraničí způsobený obrovskou nezaměstnaností byl dalším faktorem, který se podepsal na poklesu produktivity.

Řecká vláda cítí potřebu změnit produktivní model země. Částku 32 mld. eur z fondu obnovy a React-EU vnímá jako příležitost tuto změnu realizovat. Na přípravě ambiciózního návrhu Plánu na podporu oživení a odolnosti, který má být cestovní mapou této změny, se podílela skupina ekonomických expertů vedená držitelem Nobelovy ceny za ekonomiku Christosem Pissaridisem. V podkladech zpracovala stávající nedostatky a stanovila cíle, kterých by Řecko s pomocí unijních prostředků mělo dosáhnout pro jejich odstranění. Základem budou čtyři prorůstové pilíře, z nichž každý reprezentuje širokou škálu projektů:

1. Zelená transformace     
2. Digitální transformace  
3. Zaměstnanost, profesní specializace, sociální koheze
4. Soukromé investice a reformní transformace    

FINANCOVÁNÍ

Řecká vláda chce maximálně zapojit do realizace a financování projektů soukromý sektor. Částka 12,6 mld. eur alokovaná formou půjčky nebude proto využita na dotace, ale poskytnuta jako státní půjčky na soukromé projekty financované minimálně z poloviny z vlastního kapitálu a/nebo bankovních úvěrů. Státní půjčka bude vázána na konkrétní reformní cíle a pobídky. Soukromý kapitál bude zapojen i do dotovaných projektů formou spolupráce veřejného a soukromého sektoru (PPP). Příležitost pro české podnikatele vidíme zejména ve spolupráci s řeckými partnery při realizaci a spolufinancování projektů, eventuálně formou subdodávek. 

HARMONOGRAM

Návrh Plánu na podporu oživení a odolnosti byl v listopadu zaslán Evropské komisi a předložen k veřejné diskusi. Finální verze má být předložena Bruselu koncem prvního čtvrtletí 2021 s cílem dosáhnout jejího schválení na červnové Radě a vyplacení první zálohy do konce prvního pololetí. Prostředky je třeba přiřadit na vybrané projekty do konce roku 2023 a vyčerpat do konce roku 2026.  

Autorky: Martina Kapounová, ekonomická diplomatka, Jitka Chromcová, ekonomická specialistka, Velvyslanectví ČR v Aténách  ​