České strojírenství má ve světě dobrou pověst a v Číně je tomu nejinak. Pro české podniky je „Říše středu“ jedním z nejdůležitějších trhů. Náš úřad dlouhodobě sleduje objem exportu zejména obráběcích strojů (HS kódy 8456 až 8466). Ten od ledna do prosince 2021 činil 1,33 miliardy Kč, oproti 1,43 miliardám Kč v roce předchozím. Zaznamenal tak pokles o 7,2%. Do těchto čísel se promítá především dlouhodobá uzavřenost Číny a postupná změna čínské produkce. Za jeden z příkladů můžeme uvést automobilový průmysl. Elektromobily, jejichž prodeje v ČLR nyní již konstantně tvoří více než 20 % prodejů všech nových automobilů, jsou úplně jinak konstruovány než automobily s konvenčními spalovacími motory. Ty obsahují řadu komponentů vyrobených právě obráběním či tvářením. Do roku 2026 má podíl elektromobilů na celkových prodejích automobilů v Číně 50%, mnozí experti se však domnívají, že k tomu dojde již dříve.

Pokud se podíváme na podrobnější statistiky exportu obráběcích strojů do ČLR, všimneme si, že největší nárůst zaznamenaly stroje obráběcí pro broušení, lapování, leštění atp. (HS kód 8460). Hodnota jejich exportu v roce 2020 činila 209 milionů Kč, zatímco v roce 2021 to bylo již 613 milionů Kč. Naproti tomu prodeje dvou v loňském roce vysoce postavených kategorií se propadly. Jedná se o stroje obráběcí pro vrtání, frézování, řezání apod. (HS kód 8459) a stroje obráběcí pomocí laserů, ultrazvuku apod. (HS kód 8456). U první jmenované kategorie byl propad nejrazantnější a to z 439 milionů Kč v roce 2020 na pouhých 38 milionů Kč v roce 2021. U druhé pak z 292 milionů Kč na 199 milionů Kč. (zdroj Český statistický úřad)

Ač se české strojírenské firmy těší dobré pověsti, potýkají se v současné Číně s řadou problémů. Rozsáhlá protipandemická opatření způsobují, že pro nové, zejména malé a střední podniky, je složité se na čínský trh dostat. Pro úspěšné působení v Číně je důležité navázat a kultivovat kontakty s čínskými partnery, to však nyní není příliš možné. V současnosti tak na čínském strojírenském trhu působí zejména firmy, které se zde již etablovaly před koronavirovou krizí. První polovina letošního roku nebyla příznivá ani ke konání veletrhů. Například dříve českými firmami hojně navštěvovaný veletrh CCMT (China CNC Machine Tool Fair) v Šanghaji byl nejdříve přesunut a později úplně zrušen. V dubnu 2023 se má v Pekingu konat veletrh CIMT (China International Machine Show), který se ob rok střídá s šanghajským CCMT. Doufejme, že příští rok bude nejen pro české strojírenské firmy, jež usilují o vstup na čínských trh, rokem plným rozvolnění a snazšího cestování do Číny.

Abychom však v našem hodnocení nebyli jen pesimističtí, musíme uvést, že českým firmám, které již na čínském trhu působí a přesunuly do země část produkce, se většinou daří dobře. Jako jeden příklad za všechny uveďme společnost JULI, zabývající se výrobou motorů do vysokozdvižných vozíků. Její pobočka sídlí v jihočínské provincii Fujian a právě zde plánuje v listopadu tohoto roku otevřít svou druhou továrnu. Zástupci firmy nám potvrdili, že stavební práce jdou podle plánu a doufají, že se i přes přísná protipandemická opatření v ČLR budou moci zúčastnit slavnostního otevření.

Je nutno dodat, že pro české (nejen) strojírenské firmy je momentálně osobní přítomnost v Číně klíčová. Ceny energií v Evropě jsou enormní a bojovat s „dravou“ asijskou konkurencí, která jde kvalitativně nahoru je čím dál tím složitější. Proto se řada evropských firem uchyluje k joint-venture s místním partnerem. Vyrábí své výrobky za asijské ceny, avšak s evropskou kvalitou a tradicí. Pochopitelně i tato cesta nese určité nevýhody, je však třeba na jednotlivé společnosti zvážit plusy a mínusy produkce v Evropě a exportu do ČLR, případně přesunu výroby přímo do Asie.

Adam Kupka, ekonomický diplomat ZÚ Peking