Výroba obráběcích a tvářecích strojů má v České republice dlouhou tradici díky vysoké technické úrovni a profesionalitě lidí z oboru. Vysoká kvalita českých obráběcích a tvářecích strojů je mimo jiné dána inovační aktivitou většiny výrobců. Od roku 2015, s vyjímkou roku 2018, však dochází k poklesu tržeb realizovaných vývozem na zahraniční trhy. Čína patří s třinácti procentním podílem, což obnáší 1,33 mld. Kč tržeb, k druhému nejvýznamnějšímu odběrateli této naší produkce.

Složítý rok 2020 byl pro naše vývozy těchto strojů do Číny, tedy na trh, který je v této branži celosvětově největší ve všech parametrech - vlastní produkci, dovozech i potávce, překvapivě velmi úspěšný. Při hlubším zamyšlení je však logické, že Čína, jejíž nabídková část ekonomiky se velmi rychle po korona krizi zotavila, se opravdu projevila jako továrna světa, jak se tato země označuje. Její produkce posílila svůj tržní podíl na mnoha trzích, výrobní linky jely a stále v mnoha sektorech jedou na plný výkon. A bez základních technologických procesů, jakými jsou obrábění a tváření, to není možné. V Číně nejvíce žádanými jsou české, číslicově řízené vyvrtávací frézkové stroje, jejichž prodej v roce 2020 dosáhl hodnoty 462 mil. Kč oproti 185 mil. Kč v roce předchozím. Z lepších meziročních prodejních výsledků se těšili i čeští výrobci soustružnických obráběcích center či horizontálních obráběcích center (dle údajů Českého statistického úřadu).

Zvýšenou poptávku v loňském roce po své produkci potvrdili zástupcům Velyslanectí ČR v ČLR i představitelé renomovaných českých výrobců obráběcích a tvářecích strojů. Ti se účastnili letošního prestižního veletrhu China International Machine Tool Show, konaném v dubnu v Pekingu a jejichž výstavní exponáty byly součástí české národní expozice. Jak se budou prodeje našich výrobců na čínském trhu vyvíjet v letošním roce, či v dalších letech, je však nejisté.

Hrozbou může být překotný technologický rozvoj čínského průmyslu. Naplňování hlavních trendů světového strojírenství, tedy pokračující rozšiřování robotizace, automatizace, digitalizace a konektivity vyžaduje nové technologie a přístupy. Investice do výzkumu a vývoje v Číně dlouhodobě rostou a jsou nyní na úrovni 2,4 % hrubého domácího produktu (HDP). Poradenká společnost PWC ve své studii Global Inovation 1000 uvádí, že v r. 2018 bylo mezi tisícovkou firem s největšími investicemi do výzkumu a vývoje 145 čínských společností, oproti dvaceti pěti v roce 2018. Čína jde za svým cílem produkce vyšší přidané hodnoty a současně zvyšuje svoji odolnost na externím prostředí posilováním svého domácího trhu. Stručně řečeno Čína úspěšně usiluje o růst kvality domácí produkce, která má uspokojit i potřeby čínského průmyslu na úkor produkce importní.

Nemalý vliv na další směřování oboru obráběcích a tvářecích strojů budou mít strukturální změny v automobilovém průmyslu. Čína má ambiciózní plány transformace své ekonomiky vzhledem ke svým klimatickým závazkům. Již nyní tvoří prodeje elektromobilů přibližně pět procent prodejů nových aut, které jsou úplně jinak konstruovány než konvenční spalovací motory obsahující řadu kompononentů vyrobených právě obráběním či tvářením. V roce 2025 má dle rozhodnutí čínské vlády činit podíl tzv. new energy vehicles, tedy elektromobilů, či vozů s hybridním pohonem, dvacet procent objemu výroby každé automobilky v zemi. To je oproti současným necelým sedmi procentům zásadní nárůst, který může znamenat pokles poptávky po komponentech vyráběných i s pomocí obráběcích a tvářecích strojů.

Na druhé straně příležitosti budou generovány poptávkou po čínské průmyslové produkci, která by měla nadále růst. Možné výpadky v poptávce po obráběcích a tvářecích strojích, vzhledem k strukturálním změnám automobilového průmyslu, může více jak vynahradit potřeba čínských producentů z oblastí jako je výroba letadel, lodí, stavební techniky či telekomunikační techniky.

V příštím roce se v Šanghaji uskuteční jedenáctý ročník veletrhu China CNC Machine Tool, který bude další dobrou příležitostí pro české výrobce obráběcích a tvářecích strojů, po letošním pekingském veletrhu, k podpoře naplňování obchodních cílů na čínském trhu.

Ladislav Horák, vedoucí obchodně-ekonomického úseku, Velvyslanectví ČR v Pekingu