Nové budoucí obchodní příležitosti v městských oblastech lze nejvýrazněji identifikovat především v prvních deseti městech žebříčku (viz tabulka), které se převážně nachází v centrálních provinciích. Všech deset municipalit na vzestupu jsou městskými prefekturami, tedy správními jednotkami druhé úrovně.

Podle analýzy nabízí největší potencionální růst municipalita Suzhou (provincie Anhui), a to především díky rychlému tempu urbanizace a předpokládané výrazné expanzi metropolitní populace. V rámci srovnání si město v letech 2012-2016 vedlo nejlépe z pohledu investic do dlouhodobého majetku, kdy investovalo do rozvíjení průmyslových odvětví, včetně Big Data a e-commerce. Na druhé místo hodnocení se dostala municipalita Yueyang (provincie Hunan), která nebyla ještě v předchozím roce hodnocena, díky silné předpovědi městské spotřeby a navýšení fiskálních příjmů. Třetí municipalita Luiyang těží především ze svého postavení klíčového uzlu v zóně volného obchodu (Henan), čímž může přilákat investice a podpořit průmyslový rozvoj. Lze zde tudíž v budoucnu očekávat silný disponibilní příjem a růst spotřeby.

Každoroční aktivity českého velvyslanectví v Číně zvané Czech Days se v roce 2020 budou soustředit právě na centrální provincie jako jsou Hunan, Hubei či Jiangxi, aby české firmy měly možnost využít rostoucího potenciálu těchto čínských regionů. Aktivity Czech Days se zaměří na propagaci českého průmyslu, rozvoj vzájemného obchodu a investic a posílení regionální spolupráce.

Ekonomický růst centrálních municipalit výrazně souvisí s městskou populací. V posledních letech bylo možné zaznamenat zpomalení migrace z venkovských do městských oblastí. Již nelze hovořit o přebytku pracovní síly na venkově a od roku 2012 také klesá populace v produktivním věku. Stále častěji je přítomný trend v podobě migrace do vnitrozemských hlavních měst a do hlavních dopravních uzlů, především do měst, které se nachází ve střední části řeky Jang-c’-ťiang. To neznamená, že „hlavní destinace“ (Peking, Kanton, Šanghaj a Šen-čen) pro migranty již nejsou přitažlivé, ale odrazují rostoucí životní náklady v těchto městech a přísnější pravidla k pobytu.

Tabulka: Přehled čínských měst dle růstového potenciálu 2018 (zdroj: Economist Intelligence Unit)

Potenciál spotřebitelského trhu hraje také důležitou roli v rozvoji měst. Výdaje na spotřebu na osobu ve východních městech zpomalily, zejména v municipalitě Tianjin. Naopak město Baoding (Hebei) zaujímá přední místo v růstu městské spotřeby v hodnotícím období, což přispívá k lepšímu výhledu příjmů, protože se prohlubuje jeho integrace v regionu. Všeobecně se dá hovořit o tom, že se spotřeba v rámci měst zvyšuje, čemuž pomáhá rozšíření sítí elektronického obchodování, které přináší větší možnosti pro maloobchod. Na vrcholu budoucího růstu spotřeby mají být města Luoyang (Henan) a Guiyang (Guizhou), kde silné investice do dopravní infrastruktury urychlují urbanizaci a spotřebu. Velmi dobře hodnocena v tomto kritériu je také municipalita Yantai (Shandong).

Mimo prvních deset municipalit jsou výraznými přísliby do budoucna především města Nanchang a Wuhan. Hlavní město provincie Jiangxi Nanchang poskočilo během jednoho roku o třicet míst na dvanáctou pozici žebříčku, a to díky výrazné podpoře investic do výroby elektroniky. Město Wuhan si polepšilo o 47 míst na místo osmnácté. Tradiční centrum výroby automobilů výrazně investuje do polovodičů a lze zde obecně očekávat perspektivu zvyšování HDP a příliv zahraničních investic. Naopak zpomalení ekonomického rozvoje se kvůli americko-čínskému obchodnímu sporu očekává u některých přímořských oblastí závislých na zahraničním obchodu a námořní přepravě.

Jakub Hornek, stážista, a Lukáš Opatrný, vedoucí ekonomického úseku českého velvyslanectví v Pekingu