Čínská ekonomika je závislá na migrující pracovní síle. Dopravní restrikce a povinné karantény v rámci boje s epidemií Covid-19 způsobily, že průmyslová výroba s vysokým podílem lidské práce byla epidemií zasažena nejvíce. Do zaměstnání se zatím vrátila přibližně polovina zaměstnanců. Dodavatelské řetězce i logistika jsou stále významně poškozeny. Největšímu dopadu čelí mikro, malé a střední podniky, jež zaměstnávají 80 % pracovní síly a generují 60 % HDP země.

Po sedmi týdnech velmi tvrdých restriktivních opatření, která do velké míry pomohla zabránit šíření epidemie, se i v nejvíce zasažených čínských provinciích začíná obnovovat ekonomická aktivita (kromě města Wuhan a celé provincie Hubei). Rizika možnosti vzniku druhé vlny nákazy jsou si všichni vědomi. Zdravotně-bezpečnostní opatření proto zůstávají rozsáhlá a přísná. Vláda masivně uvolňuje fiskální i monetární politiku. Provincie zveřejňují infrastrukturální projekty, jejichž realizace má pomoci k zajištění požadovaného ekonomického růstu. Stovky miliard USD mají být investovány do výstaveb vysokorychlostních železnic, přenosových sítí apod. Tedy podobné řešení jako v r. 2008 na počátku celosvětové finanční krize.

Zkušenosti posledních týdnů urychlí investice do rozvoje čínského zdravotnictví. Již nyní je patrno, že velké investice budou směřovat do oblasti online léčby, rozvoje systému zdravotního pojištění či farmacie. Domácí karantény, práce z domova, uzavřené školy a obchody, tedy stále běžná opatření jsou dalšími stimuly rozvoje, již tak v Číně vysoce rozvinutých, neosobních metod lidské interakce: e-commerce, e-learning, e-sports, gaming apod. Stovky milionů lidí získávají v posledních týdnech nové zkušenosti ze života v digitální éře. Rozvoj těchto technologií a příslušných aplikací bude intenzivně pokračovat. Čína se aktuálně potýká s problémem likvidace použitého zdravotnického materiálu. Mimořádná situace generuje tisíce tun odpadu, který musí být zpracován. Kapacity však nestačí.

Epidemie se šíří do celého světa. Čína je celosvětově druhá nejvýznamnější ekonomika s obrovským vlivem na globální obchodní operace. Obchodovat s místními partnery, přes složitost současné situace, je možné. Vznikají, jak je výše uvedeno, obchodní příležitosti v nových segmentech. Čeští podnikatelé by však měli být připraveni na určitá omezení související s poklesem poptávky, narušenou výrobou a tedy s možnými problémy s dodávkami a výkyvy v dopravě zboží. České společnosti mohou čelit vyšší míře platební neschopnosti či nenaplnění smluvních dodacích podmínek ze strany svých partnerů. Nejen těch čínských, ale i od partnerů z jiných zemí zapojených do rozsáhlých dodavatelských řetězců. Je nutné mít na paměti i platná omezení k cestám do Číny. Tím více je důležité přijmout opatření, která mohou zamezit případným obchodním sporům.

Velvyslanectví České republiky v Číně bylo vzhledem k epidemii nuceno odložit několik projektů na podporu obchodních cílů českých společností v Číně. V září však předpokládá realizaci podnikatelské mise do Pekingu u příležitosti konání významného veletrhu World Winter Sports Expo. Čína hosti v r. 2022 zimní olympijské hry a zimní sporty zde získávají na popularitě. S tím souvisí obchodní příležitosti v řadě segmentů trhu. Velvyslanectví je připraveno firmám asistovat nejen v těchto složitých týdnech, ale i v rámci připrav projektů plánovaných na druhou polovinu roku.

 

Ladislav Horák, vedoucí obchodně-ekonomického úseku, Velvyslanectví ČR v Peking