K předvánočnímu období tradičně patří nákupy dárků. Kupující nezřídka volí zboží z výrobních závodů umístěných v Číně. Spotřební elektronika a výpočetní technika jsou na prvním místě. Díky rychlé obnově výkonosti čínské ekonomiky tomu bude i v letošním roce, kdy je poptávka po tomto druhu zboží vzhledem k pandemii Covid-19 obzvláště vysoká. Vyrobit zboží, tedy i vánoční dárky například pro české kupující, není problém. Potíže však nastávají v okamžiku  přepravy k zákazníkům. Nejsou totiž volné kontejnery pro námořní nákladní dopravu. Podle zpráv z médií všichni významní dopravci zažívají nedostatek kontejnerů v asijských přístavech, zejména v Číně. Deficit je pozorován hlavně u 40 stopých kontejnerů. Důvodů je celá řada. Hlavní příčinu musíme hledat v pandemii a v nevyvážené obchodní výměně většiny zemí světa s Čínou. Čína do světa vyváží, podstatně menší objemy zboží však dováží. To je případ i obchodní výměny České republiky s Čínou. V Evropě, ale i na jiných kontinentech tak zůstávají prázdné kontejnery, které se velmi draze a pomalu vrací zpět k výrobcům zboží.

Nedostatečná kapacita kontejnerů však není jediným problémem. Kontejnerové lodní linky zrušily stovky spojů v prvních měsících pandemie, protože země po celém světě uzavřely své hranice a globální obchod se zpomalil. Majitelé lodí tak ukotvili plavidla, aby snížili náklady během pandemie. Nepředpokládali rychlé oživení zámořské poptávky a obrovský skok v exportu, zejména z Číny. Prodleva mezi poptávkou po přepravě a opětovným uvedením plavidel do provozu také přispěla k současné situaci. Dalším faktorem zhoršujícím nedostatek přepravní kapacity jsou kontrolní opatření proti šíření Covid-19 v přístavech. Dvoutýdenní karantény lodí a jejich posádek přijíždějících do přístavů zpomalily celní odbavení, což je další klíčový důvod pomalé obrátkovosti kontejnerů.

V reakci na výše uvedené raketově vzrostly ceny tohoto druhu přepravy ve druhé polovině roku 2020, které budou samozřejmě promítnuty do pultové ceny zboží. Problematické jsou i čekací doby, které dobu přepravy značně prodlužují.

Export je důležitou součástí oživení čínské ekonomiky

Výkonost čínské ekonomiky se postupně dostává k hodnotám vykazovaným do vypuknutí pandemie Covid-19. Hospodářský růst je tažen především nabídkovou stranou ekonomiky stimulovanou vládní fiskální politikou a poptávkou ze zahraničí. Domácí spotřeba v Číně nedosahuje dřívějších hodnot, s výjimkou luxusního zboří, a k jejímu oživení dochází jen pozvolna. Exportní apetit Číny je známý. Přeci jen je země označována jako „továrna světa“ a místní produkce si hledá zákazníky prakticky ve všech zemích světa. K přepravě využívá námořní nákladní dopravu, která zajišťuje téměř devadesát procent světového obchodu a Čína se na ní podílí jednou čtvrtinou. Kontejnerová námořní přeprava je její významnou částí. Nerovnováha obchodní výměny Číny a velké části zbytku světa je významným faktorem stojícím za současnými problémy v námořní kontejnerové dopravě. Ne však faktorem jediným.

Situace v USA

Značné objemy čínského zboží směřující do USA v druhé polovině roku, vedly k ochromení amerických přístavů a ​​značnému přetížení a zpoždění při vracení prázdných kontejnerů zpět do Číny. Děje se tak kvůli nedostatku americké pracovní síly, v souvislosti s pandemií Covid-19, ale i zastaralé infrastruktuře některých přístavů, která nevyhovuje potřebám obřích kontejnerových lodí (Ultra Large Container Vessels).

Náklady na přepravu zboží z Asie do USA tak v posledních měsících prudce stouply, protože americké společnosti se snaží před vánočními svátky doplnit vyčerpané zásoby a připravit se na zhoršení následků pandemie v zimních měsících.

Výroba kontejnerů

Dle zástupců významných přepravních společností výroba kontejnerů zdaleka neuspokojuje poptávku. Nedostává se především 40 stopých kontejnerů. A opět je za tím Covid-19. Drtivá většina, téměř 95 procent, veškeré globální výroby kontejnerů totiž probíhá v Číně. V únoru a březnu, kdy se země s pandemií potýkala, byla výroba kontejnerů prakticky zastavena. Čína tedy drží klíč k řešení současné bolestivé situace, která se dle odborné veřejnosti nemusí krátkodobě podstatně zlepšit, i přes odhodlání Ministerstva obchodu ČLR situaci s navýšením výroby kontejnerů řešit. Podle Čínské federace strojírenského průmyslu (China Machinery Industry Federation) však čínská výroba kontejnerů v srpnu poprvé od roku 2018 vzrostla. Schopnost vyrábět kontejnery není tedy hlavním důvodem nedostatku. Důvodů je celá řada. Ten zásadní, výrazná obchodní nerovnováha Číny s vyspělými trhy typu EU, USA a podobně, však nemá rychlého řešení. Nelze se proto dlouhodobě vyhnout potřebě vracení prázdných kontejnerů. V dnešní době je asi jedna třetina přepravovaných kontejnerů prázdná.

Existují alternativy konvenčním kontejnerům?

Dosáhnutí významného snížení nákladů na přepravu prázdných kontejnerů, pokud není řešena nerovnováha objemů přepravy, je obtížné. Myšlenka skládání prázdných kontejnerů s cílem usnadnit jejich přepravu, snížit náklady a zjednodušit nakládku a vykládku, není nová. Ocelové skládací kontejnery poskytují výhodu, pokud jde o kapacitu a pevnost. S pěti prázdnými skládanými kontejnery, které se vejdou do jednoho kontejneru, je evidentní snížení nákladů na dopravu. Někteří odborníci jsou přesto skeptičtí. Předpokládá se totiž, že skládací kontejnery jsou náchylnější k poškození, takže jejich životnost bude mnohem kratší než u standardních kontejnerů.

Odborný tisk se zmiňuje i o plastových skládacích nádobách vyrobených z kompozitních materiálů, které jsou přibližně o čtvrtinu lehčí než v případě tradičních kovových nádob, přičemž jsou stále dostatečně odolné proti poškození. Nejen, že je plastová konstrukce snadno sestavitelná, ale také neomezuje signál GPS, což usnadňuje sledování nákladu. Plastové konstrukce však snižují kapacitu kontejnerů o jednu třetinu kapacity konvenčních kontejnerů. Tato skutečnost by mohla vysvětlit, proč se tento nový typ kontejneru příliš nepoužívá. Zdá se tedy, že je ještě dlouhá cesta, než se skládací kontejnery stanou kvalitní alternativou.

 

Výkonost čínské ekonomiky, měřená ukazatelem HDP, vzrostla ve třetím čtvrtletí roku 2020 v meziročním srovnání o 4,9 %. V listopadu zaznamenaly čínské exporty růst 21 % oproti listopadu roku 2019 a rostou již šestým měsícem v řadě. Importy se ve stejném období zvýšily o 4,5 %. Tato čerstvě zveřejněná statistická data potvrzují, že „továrna světa“ částečně nahradila svojí produkcí výrobky z továren z jiných zemí, které se potýkají s různými omezeními výroby vyvolanými pandemií Covid-19. Prohlubující se nerovnováha obchodní výměny tak bude nadále umocňovat problémy kontejnerové dopravy.

 

Ladislav Horák, vedoucí obchodně-ekonomického úseku Velvyslanectví ČR v Pekingu