česky  english  中文 

rozšířené vyhledávání
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Falešné poptávky

Již několik let zkouší čínští podvodníci trik, jak připravit důvěřivé partnery z Evropy (týká se to v podstatě všech zemí EU) o peníze. Scénář bývá s drobnými nuancemi zpravidla stejný:

Čínská firma (často neexistující nebo zaregistrovaná jen několik měsíců) projeví prostřednictvím e-mailu zájem o nákup výrobků z Evropy. Může se jednat o stroje a další technická zařízení, speciální výrobky (kupř. kontejnery, nerezové skladovací tanky), ale i jiné zboží. Firma požádá o předložení nabídky na odběr většího množství výrobků (často až podezřele velkého). Poté, co ji obdrží, souhlasí s cenou a vyzve výrobce, aby přijel do ČLR uzavřít kontrakt, protože hodlá poskytnout zálohu na výrobu a při sepisování první smlouvy je nutno, aby partneři stanuli „tváří v tvář“.

Bohužel na to řada výrobců, kteří nemají velké zkušenosti se zahraničním obchodem (a především v Asii), reaguje tak, že ve vidině velké zakázky a zisků (protože nabídnutá cena je téměř bez výjimky čínskou stranou akceptována), do ČLR přijede. Mají zajištěno ubytování v luxusním hotelu (pochopitelně na vlastní náklady) a čínský partner jim vysvětluje, jak se těší na budoucí spolupráci a slibuje další zakázky, tedy nejen první kontrakt, který se právě podepsal. Dále většinou partnerovi ze zahraničí vysvětluje, jak je realizace některých záležitostí je v ČLR obtížná, a tak by výrobce měl složit v hotovosti peníze (požaduje se cca 5 000 EUR) na úplatky pro vlivné státní úředníky (nově na notářské poplatky), kteří prosadí, aby se výrobky uplatnily i v dalších státních zakázkách. Samotný Číňan nemá přímý přístup k valutám, pouze při platbách do zahraničí prostřednictvím banky, a proto ty peníze nutně potřebuje, ale splatí je formou zálohové platby na zakázku v nejbližší době. Někdy je tato suma vyžádána „na dálku“, tedy bez „nutnosti“ cestovat do ČLR.

Některé firmy na tento trik naletí a peníze předají. Někteří tak velkou hotovost nemají a jsou tedy požádáni o menší částku, aby se obchod rozeběhl. Ti obezřetnější nakonec nedají nic.

Bez ohledu na to, zda výrobce zaplatí, či nezaplatí, výsledek bývá stejný. Podepsaný “kontrakt” je pouhým cárem papíru a po čínské firmě se slehne země. Lépe dopadnou ti, kteří sice absolvují cestu do ČLR, ale zjistí, že něco není v pořádku, úplatek odmítnou poskytnout a čekají, zda se jim po návratu partner ozve. Případně ho po návratu sami osloví a zjistí, že nereaguje, tudíž nezahájí výrobu a jejich ztrátou je tak “pouze” cesta do ČLR.

Daleko horší situace ovšem nastane (ať už se úplatek předá, či nikoli), když výrobce v očekávání, že se „kontrakt“ začne plnit, zahájí přípravy na výrobu. Připraví technickou dokumentaci, nakoupí materiál, zajistí speciální nástroje a někdy i začne vyrábět. Poté, když se mu čínský partner stále neozývá, snaží se ho kontaktovat, ale vždy neúspěšně. Škody, které takto mohou výrobci nastat, mohou být i v řádu desítek miliónů korun.

Jistou obměnu tohoto postupu představuje snaha o získání pozvání k návštěvě ČR, které může být zneužito k ilegální migraci a v případě oficiálního pozvání, potvrzeného Cizineckou policií ČR, může zvoucí subjekt čelit i povinnosti uhradit náklady spojené s pobytem cizince, jeho vyhoštěním, zdravotnickou péčí apod. V takovém případě často čínská firma přesvědčuje český protějšek, aby se přimluvil nebo zasadil na ZÚ Peking o udělení víza s poukazem na údajné problémy. Skutečnost bývá takřka vždy taková, že firma buď vůbec žádost nepodá, nebo jsou při jejím prověřování zjištěny nesrovnalosti, které vedou k odmítnutí žádosti a tím i k prevenci ztrát u českých firem.

Trendem v podvodech v poslední době je dále nabídka čínských firem „zaregistrovat“ určité produkty pro dovoz s úmyslem stát se zástupcem na trhu či zboží ve větším množství dovážet. Za takovou službu čínská firmy obvykle požaduje v řádu několik 1000 USD.