česky  english  中文 

rozšířené vyhledávání
na_celou_sirku
Foto: Al Bawaba
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Výzvy ekonomického růstu Číny na prahu nové dekády

Čína čelí výzvám udržitelného ekonomického růstu. Vývoj kondice čínské ekonomiky a podmínek na poli mezinárodního obchodu, včetně reálného otevírání čínského trhu, jsou velmi důležité pro všechny exportně orientované země, tedy i pro Českou republiku.

Po letech závratného ekonomického růstu čelí Čína třem zásadním výzvám, kdy potenciální růst naráží na bariéry rapidního stárnutí populace a velmi vlažného růstu produktivity práce, vysokému podílu státních investic na hrubém domácím produktu (HDP) a v neposlední řadě klesá světová poptávka.

Hospodářský úspěch Číny posledního desetiletí je založen na vysoké tvorbě fixních aktiv. Kumulace kapitálu se podílela ze tří čtvrtin na celkovém růstu HDP země. Masivní fiskální stimuly v podobě investic do infrastruktury a realitního sektoru, zavedené v r. 2009, měly kompenzovat dopady světové finanční krize. V předkrizové éře byla klíčovým faktorem ekonomického rozvoje produktivita, jejíž růst v posledních letech významně klesá. Velkou měrou se na nízké produktivitě podílí vysoké zastoupení státních podniků. V prosinci minulého roku bylo centrální plánovací komisí rozhodnuto o vzniku tříletého akčního plánu s cílem konsolidace a zvýšení efektivity těchto podniků. Jejich privatizace ani snižování role v ekonomice však není na pořadu dne.

Hlavní roli v stimulaci ekonomického rozvoje bude v roce 2020 hrát fiskální politika, neboť většímu uvolňování monetárních nástrojů brání meziroční růst hladiny spotřebitelských cen. Míra inflace ke konci roku 2019 dosáhla 4,5 % a je na nejvyšší úrovni od roku 2012. Tahounem je závratný růst cen vepřového masa díky decimovaným chovům epidemií afrického moru prasat. Výše inflace je tak hodně nad stanoveným inflačním cílem ve výši 3 %. Čínská centrální banka nebude moci podpořit ekonomický růst nižšími úrokovými mírami, které velmi pravděpodobně zůstanou na současné průměrné úrovni 4,35 % p.a. I přes inflaci však bude pokračovat snižování povinných rezerv bank a tím zvyšování objemu peněz v ekonomice. Oficiální meziroční růst reálného HDP zaznamenal ve třetím čtvrtletí 6 % a je na spodní hranici vládního růstového cíle pro r. 2019, jenž činil 6 – 6,5 %.

Ačkoli je vysoký podíl státních investic na celkovém HDP dlouhodobě stěží udržitelný, realizace rozsáhlých infrastrukturních projektů bude nadále pokračovat především formou výstavby železničních tratí, modernizací venkovské silniční sítě, zlepšováním komunálních a telekomunikačních sítí. Tradiční projekty tohoto charakteru doplní gigantické plány regionální integrace tří oblastí: Beijing-Tianjin-Hebei (Jing-Jin-Ji), Yangtze River Delta a Greater Bay Area.

Potřebnou a místními autoritami podporovanou změnou je zvýšení spotřeby domácností, která stále tvoří pouze 39,4 % HDP oproti průměrným 64 % ostatních zemí ze stejné příjmové kategorie dle klasifikace Světové banky (upper middle-income). Míra úspor domácností vykazuje 29,7 % disponibilních příjmů a patří k nejvyšším na světě. Stimulaci spotřeby domácností má podpořit i snižování importních cel, které se velmi selektivně uskutečnilo ve třech vlnách během roku 2019. Aktuálně s platností od 1. ledna 2020 se opatření dotkne 859 položek, z čehož 181 položek bude mít dokonce nulová cla. Vláda tímto krokem hodlá podpořit i snižování výrobních nákladů producentů např. farmaceutických přípravků a tím zvýšit spotřebu domácí produkce na úkor drahých importů.

Čína deklaruje připravenost ke kultivaci svého podnikatelského prostředí. V tomto smyslu činí i některé příslušné kroky. Prvního ledna vstoupil v platnost nový Zákon o zahraničních investicích, který zavádí řadu pozitivních principů – zrušení povinnosti technologických transferů, posílení ochrany pro investory, zajištění silnější ochrany práv duševního vlastnictví, garance stejného přístupu zahraničním investorům při veřejných zakázkách apod. Na druhou stranu je však zaváděn korporátní Systém sociálních kreditů (Social Credit System), jehož implementace a možný dopad na chod firem vyvolává u místních představitelů zahraničních společností řadu otázek.

Důležitým předpokladem udržitelného ekonomického růstu Číny je zahraniční poptávka. Realizované exporty se však za prvních jedenáct měsíců roku 2019 meziročně snížily o 0,3 % oproti 9,9 % růstu ve stejném období roku 2018. Negativní trend strmého růstu protekcionismu na poli mezinárodního obchodu Čínu znepokojuje. Je to jev, na který Čína reaguje velmi aktivní pozicí při prohlubování zahraničně-obchodní spolupráce. Velkou naději proto vkládá do brzkého úspěšného zakončení jednání o tzv. Regional Comprehensive Economic Partnership, tedy dohodě o volném obchodu mezi patnácti zeměmi asijsko-pacifického prostranství, ke které by mohlo dojít již v prvním pololetí letošního roku.

Vývoj kondice čínské ekonomiky je pozorně sledován celosvětově. Za leden až listopad roku 2019 vykázané meziroční poklesy importů o 4,5 % v porovnání s 16 % meziročním růstem ve stejném období roku 2018 musí znepokojovat všechny exportně orientované země včetně České republiky. Statistická data Českého statistického úřadu za prvních deset měsíců roku 2019 totiž ukazují na meziroční pokles českého exportu do Číny o 5 %, což činí 2,6 mld. Kč. Ekonomický růst Číny založený na růstu spotřeby domácností a investic soukromého sektoru společně s reálným otevíráním vlastního trhu je v zájmu České republiky.

Ladislav Horák, vedoucí obchodně-ekonomického úseku, Velvyslanectví ČR v Pekingu.