Sladkovodní akvakultura se v Libanonu provozuje od 30. let 20. století. Více než 90% produkce tvoří pstruh duhový, nově se zkouší chovy  tilapie.  V současné době je v Libanonu v provozu 150 rybích farem. Všechny farmy jsou rodinnými podniky, kterým ale znatelně chybí podpůrná infrastruktura, jako jsou certifikované výrobny krmiv a chovné provozovny. Oplozená vajíčka místní farmáři dováží převážně z Evropy. V posledních letech se do akvakultury aktivně zapojují i majitelé větších restaurací, kteří investují do vlastních chovů a tím se snaží zajistit větší stabilitu pro své  podnikání. Průměrná roční produkce pstruhů duhových se pohybuje kolem 1100 tun.

Libanon se již několik let snaží o navázání mezinárodní spolupráce s cílem zlepšit kvalitu a produkci akvakultury ve vztahu ke zlepšení kvality vody a používaným technologiím.  V oblasti mořské akvakultury je v současné době v Libanonu v provozu pouze 1 farma zaměřená na chov bílých krevet. V roce 2020 dosáhlo celkové množství dovezených ryb, ať už živých, čerstvých nebo zmrazených (včetně korýšů a měkkýšů) přibližně  45.000 tun v přibližné hodnotě 210 milionů USD. Libanon nadále spoléhá na dovoz mořských plodů, ryb a korýšů, nejčastěji čerstvou pražmu, mořského okouna, tilapii, parmice a krevety, spolu s mraženým štikozubcem, pangasem, krevetami a tuňákem.

Nejvýznamnějšími exportéry do Libanonu jsou Turecko, Indie, Thajsko, Vietnam, Čína a Egypt. Celková současná produkce ryb, tj. volný odlov a akvakultura, představuje pouze zlomek místní spotřeby.  Výzkumy, prováděné jednotlivými soukromými subjekty, jsou omezené a málo koordinované.   Ministerstvo zemědělství Libanonu vypracovalo v r. 2021 prováděcí plán rozvoje akvakultury zaměřený jednak na hledání nových zdrojů krmiv a chovné techniky s návrhem na zavedení nových druhů chovných ryb. Jedná se o mořského okouna, pražmu zlatou a tilapii. 

Za úvahu stojí navázání  bližší  spolupráce  v oblasti výměny zkušeností mezi českými a libanonskými subjekty s cílem posílení odvětví akvakultury v Libanonu a tím posílení potravinové bezpečnosti a výživy, což pomůže přispět k posílení místní ekonomiky. Zajímavý prostor se otevírá exportérům krmných směsí, které chovatelům sladkovodních ryb významně zjednodušují život. Optimalizovaným složením pomáhají dosáhnout rychlého růstu ryb, a to při udržení jejich dobrého zdravotního stavu a konečně i standardní kvality finálního produktu. S vybranými doplňky krmných směsí lze kvalitu rybího masa i cíleně ovlivňovat, ať již se jedná například o zbarvení či spektrum obsažených mastných kyselin. Zejména barva rybího masa je pro libanonské konzumenty důležitá, přednost dávají masům růžové barvy, což jim připomíná barvu lososového masa.

Lze konstatovat, že v odvětví akvakultury existuje v Libanonu velký potenciál pro další rozvoj a tím i prostor pro české exportéry.

Petr Sochor, zemědělský diplomat