TSEZ byla vytvořena speciálním zákonem jako veřejnoprávní instituce (public authority) a její funkce je upravena organizačním dekretem. V čele stojí představenstvo, jehož předseda je zároveň CEO (generální ředitel) celé společnosti, a jako takovému se mu zodpovídají 4 podřízená ředitelství.

TSEZ má sloužit jako platforma pro obchodní a tradingové investory s ambicí stát se modelovým střediskem pro realizaci obchodních příležitostí v Libanonu. Společensky přínosným „vedlejším produktem“ bude plnění funkce hnací síly trvale udržitelného ekonomického růstu a rozvoje Tripoli a oblasti severního Libanonu. Předpokládá se vytvoření přehledného a transparentního obchodního prostředí, rozvoj vysoce sofistikovaných a na míru ušitých infrastrukturálních služeb, budování HR kapacit a rozšiřování příležitostí zejména pro malé a střední podniky. To vše by mělo vzbudit zájem místních i zahraničních investorů a rozšířit vývozní potenciál země, což koresponduje s dlouhodobou snahou Libanonu o vybudování diverzifikované a trvale konkurenceschopné ekonomiky s dostatkem pracovních příležitostí.

Pokud jde o aktuální stav projektu, firmou Sibley International LLC a partnery (IOS Partners Inc., TCG International, Associated Consulting Engineers) byla za financování USAID vypracována obsáhlá studie proveditelnosti (viz příloha), která shrnuje výhody i nevýhody lokality, doporučuje optimální směřování projektu a přináší odhad finanční náročnosti, jakož i vyhodnocení celkového ekonomického a společenského přínosu.

Studie dělí TSEZ na 3 hlavní, typologicky odlišné „zóny“:

• Přístav Tripoli (Port of Tripoli site)
• Sever (North / al-Qleiat site)
• Výstaviště Rašída Karámy (Rachid Karami Fairground; obsahuje cenné architektonické struktury vytvořené Oscarem Niemeyerem na konci 60. let)

Na tomto základě studie definuje problémy a doporučuje jejich řešení. Roli Tripoli pojímá ve vztahu k ostatním překládacím přístavům ve východním Středomoří realisticky — konstatuje, že těm největším zřejmě konkurovat nebude, může ale vytěžit maximum z unikátních parametrů, kterými disponuje. Podobně se studie staví i k dalším dvěma zónám, kde navíc podtrhává širší estetický a praktický kontext (např. u Výstaviště Rašída Karámy dodává, že zdejší unikátní architektura musí být zachována a zóna by měla maximalizovat své dispozice za současného zachování turismu, který má sám o sobě potenciál místo dynamizovat).

Podle studie by při odhadované nutné investici do základní infrastruktury v zóně „Přístav“ měla libanonská vláda počítat s částkou 18 mil. USD, investice na místě (náklady investorů) budou obnášet 13,4 mil. USD, vygenerováno by mělo být 2 960 pracovních příležitostí. V zóně „Sever“ jsou vládní investice odhadovány na 32 mil. USD, investorské na 17,7 mil. USD, vytvořeno by mělo být až 3 990 pracovních míst. V lokalitě „Výstaviště“ jde za vládou 2,5 mil. USD, za investory 11,7 mil. USD, nových pracovních míst se předpokládá 1 170.

Pro české firmy uvedený projekt nabízí možnost uplatnit se v rámci poskytování poradenství v investorských otázkách, zúročit zkušenosti s brownfieldy a ekonomickými zónami, event. využít lokalitu pro vstup do Sýrie, pro převod výroby, outsourcing HR (např. v IT technologiích) či jako investici do budoucna.

 

Jan Čapek, ekonomický diplomat Velvyslanectví ČR v Bejrútu