english  česky 

rozšířené vyhledávání
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Libanonské ekonomické reformy: kde začít?

Libanon nutně potřebuje překonat kritické ekonomické ukazatele. Existuje několik možností jak postupovat. Nad různými variantami jak znovu nastartovat růst libanonské ekonomiky, se zamysleli přední libanonští ekonomové.
 

Identifikovat nejkritičtější ekonomické body, na které je třeba se v zemi soustředit, je těžký úkol. Ať už se jedná o zpomalení ekonomického rozvoje, nízký investiční duch či 20 let trvající fiskální deficit při permanentním požadavku na zvyšování výdajů státu. Generální sekretář Asociace libanonských bank Makram Sader věří, že současnou ekonomickou prioritou je investování do obnovy a rozšíření infrastruktury. Jedině její vyšší kvalita přitáhne do země znovu investory. Ekonom a publicista Elie Yachoui věří spíše v sílu menších změn než na marné čekání na velké posuny v makroekonomice. Podle dr. Simona, profesora ekonomiky na Americké univerzitě v Libanonu, by hlavní pozornost měla být soustředěna na fiskální situaci. Zhoršující se fiskální a makroekonomické parametry přímo volají po urgentních opatřeních vedoucích k vyvarování se dalšího růstu zadluženosti. I když experti mají své vlastní názory na nejlepší strategii, neliší se v jednom – že je toho hodně, co by se mělo udělat. Libanonská ekonomika se potýká s výzvami na všech frontách. Tzv. Purchasing Managers´ Index (PMI) signalizující snižování sektorové ekonomické aktivity již od počátku roku 2013 dosáhl v březnu 2016 dvouletého minima. PMI v zásadě ukazuje, že libanonské firmy produkují méně, málo prodávají a zavírají pracovní místa. Příčinou je nízká poptávka, závislost obchodních zakázek na regionálním vývoji a deflační tlak na ceny.

Hlavní pilíře ekonomiky – turistika, průmysl a nemovitosti - vykazují od počátku syrského konfliktu hluboké rány. Poloprázdné hotely a restaurace, upadající infrastruktura a jen ojedinělé investice do nemovitostí jsou důvodem ke znepokojení. M. Sader se domnívá, že obnova infrastruktury restartuje výkonnost ekonomiky a vláda se vyvaruje plenění státní pokladny spoluprací se soukromým sektorem. Model spolupráce státu se soukromým sektorem již existuje a byl realizován již dříve v sektoru telekomunikací. Pro E. Yachouiho, věřícího v sílu malých změn odzdola až nahoru, třeba i pouhé malé organizační změny mohou přinést pozitivní posun na operační úrovni. Takovými změnami mohou být např. jmenování správních rad, kde je to potřeba, nebo obsazení míst ve veřejném sektoru kompetentními osobami. Takové intervence nic nestojí, přitom mohou být velmi účinné.

Pokud jde o vnější situaci, levnější euro a nižší ceny ropy ztěžují libanonským exportérům podmínky pro konkurenceschopnost jejich zboží. Také právní prostředí potřebné pro podporu konkurenceschopnosti je nedostatečné. Podle Yachouhiho je pro přežití libanonského průmyslu i zemědělství zásadní revize bilaterálních dohod, v některých případech i sjednání zcela nových. Deficit platební bilance dosáhl koncem roku výše 3,35 mld. USD, což je maximum za poslední dvě dekády. To jasně ukazuje na snižování přílivu kapitálu. Pravdou je, že znovuobnovení investičního prostředí naráží na bezpečnostní problémy v regionu, možné přehodnocení interních libanonských zákonů a norem by však mohlo přinejmenším chránit lokální obchodní prostředí.

Za mnohem kontroverznější záležitost je třeba považovat fiskální situaci. Jakékoliv zvýšení příjmů či snížení výdajů se však setkává s občanským nesouhlasem. Obávaný růst daní při nízké kupní síle bude vždy předmětem odporu, což ukázaly již nedávné diskuse o změnách daňového systému. Na druhou stranu existuje několik způsobů jak snížit výdaje. Partnerství se soukromým sektorem, úprava tarifů na základě současné ceny ropy či rozšíření daňové základny a zvýšení produkce.

Další možnosti redukce výdajů, jako např. kontrola mezd ve veřejném sektoru nebo redukce počtu veřejných zaměstnanců se neukázaly být populární. Také MFF vypracoval upravené důchodové schéma, které by přispělo ke snížení nákladů ve veřejném sektoru. Je to otázka pro diskusi na vládní úrovni.

Libanon  má podle ekonomů možnosti, jak se s výzvami vyrovnat. Mnoho arabských zemí se např. v důsledku nízkých cen ropy orientovalo na novou fiskální a monetární politiku. Ekonomické okolnosti mohou posunout dopředu také Libanon.