Hlavní výhodou Libanonu pro pěstování vína je výjimečná kombinace podnebí a kvality půdy, která je převážně vápenitá. Typickou charakteristikou vápence je, že nutí kořeny vinné révy pronikat hluboko do půdy, aby dosáhly potřebných živin.  Libanonské složení půdy je celkem vzácné a  vyskytuje se pouze na cca 3% v celosvětové kategorizaci zemědělské  půdy. Klima se vyznačuje vysokými teplotami s téměř 300 slunečními dny v roce. Tyto faktory se při zrání vína podílejí na vyvážené koncentraci chutí a dodávají vínu vzácnou sílu.

Libanon je jedním z nejstarších producentů vína na světě. Víno hrálo důležitou roli ve fénickém náboženství, kdy řecký bůh Dionýsos i římský bůh Bakchus byli vždy spojováni s vinnými rituály, což dokumentuje i mnoho reliéfů na starověkých chrámech v libanonském Baalbeku, které dokumentují tradici a úlohu vína v životě Féničanů a vývoji starověkého světa kolem Středozemního moře.

Francouzský vliv v době mezi světovými válkami podporoval kulturu pití vína a ještě zesílil zejména po II. světové válce, v době, kdy hlavní město Bejrút získalo  přezdívku Paříž východu.

Konec konfliktu v 90. letech minulého století (občanská válka 1975-1990) přinesl nový impuls a renesanci libanonských vín s aktivním zapojením francouzských vinařských dynastií. Libanonští vinaři vždy upřednostňovali francouzské odrůdy, zejména Cabernet Sauvignon, Cabernet Franc, Merlot, Petit Verdot, Syrah, Cinsaut, Carignan, Grenache, Sémillon a Chardonnay.

Dnes se v Libanonu vyprodukuje ročně přibližně 6 milionů lahví vín v celkem 56 vinařstvích, jejichž vinice se  nacházejí  v různých částech Libanonu, od pobřeží až po údolí Bekaa, v nadmořských výškách až do 1800m, což je považováno za nejvýše položené  vinice na severní polokouli. Takto vysoko položené vinice patří relativně novému vinařství IXIR, založenému v r. 2008. Vinařství IXIR se nachází severně od hlavního města Bejrútu. Název vinařství je odvozen od arabského slova pro „elixír“, které znamená v arabštině lektvar poskytující mládí a lásku. Hrozny IXIRu se pěstují v souladu se standardy udržitelného zemědělství na jílovitě vápenaté půdě.

V Libanonu se naskýtá zajímavá příležitost pro české výrobce a exportéry mobilních lahvovacích zařízení, která vycházejí od potřeb malých vinařů s roční kapacitou produkce cca do 200 tisíc lahví.

ZÚ Bejrút byl v této záležitost osloven představitelem  Sdružení libanonských vinařů (Union Vinicole du Liban) s cílem získat informace o možnostech nákupu mobilních lahvovacích zařízení v ČR. Z technického hlediska je zájem o mobilní plnící linky, které dosycují vína oxidem uhličitým a s uzavíráním lahví korkem nebo šroubovým uzávěrem.  Zájem o mobilní zařízení je dán nejenom předpokládanou finanční úsporou, ale i úsporou místa v malých vinařstvích.

Petr Sochor, zemědělský diplomat