Československý válečný kříž byl udělován příslušníkům československých a spojeneckých vojsk za osobní statečnost před nepřítelem, úspěšný čin výkonný či velitelský a jiné záslužné bojové činy, při kterých byli vystaveni nebezpeční života nebo život obětovali. I když není běžnou praxí udělování vyznamenání městům, dostaly ho Bělehrad, Kragujevac a Šabac.

Bělehradu vyznamenání bylo uděleno na základě návrhu ze dne 28. října 1925 „jako znak uznání hrdinské obrany města proti společnému nepříteli ve světové válce 1914-1918“. Slavnostní předání proběhlo dne 27. června 1926 v Národním shromáždění a už 1. července 1926 do Kanceláře prezidenta Československé republiky bylo doručeno poděkování občanů města Bělehrad.

O rozhodnutí o udělení vyznamenání městu Šabac za jeho hrdinství během první světové války vedení města v listopadu 1925 informoval československý vyslanec v Bělehradu Jan Šeba. Ke slavnostnímu předání došlo 13. června 1926 v šabackém hotelu Paříž. Při této příležitosti byli čestnými občany města jmenováni československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk i vyslanec Jan Šeba. Na znamení vděčnosti, bratrství a slovanské vzájemnosti, získala dřívější Pocerská ulice nové jméno Masarykova ulice.

Vedle jiných vyznamenání, která města Bělehrad a Šabac dostaly, Československý válečný kříž je součástí jejich znaků.

Udělení vyznamenání městu Kragujevac proběhlo též v roce 1926.