Velvyslanci České republiky v Srbsku
Bezprostředně po svém vzniku navázaly obě země hospodářskou a politickou spolupráci.
Ještě před proklamací ČSR v říjnu 1918 a bezprostředně po ní působily v Jugoslávii tři československé nediplomatické zastupitelské mise, jež obstarávaly zejména agendu repatriační. "Úřad zástupce ČSR" v Lublani vedl styčný úředník ministerstva železnic, "úřad plnomocníka ČSR" v Záhřebu vznikl z podnětu Národního výboru a úřad v Bělehradě byl pověřen prozatimní československou vládou v Paříži organizací odvodů dobrovolníků.
Antonín Kalina, čs. vyslanec v Království SHS 1919 - 1923.
Budoucí hospodářská a politická spolupráce mezi Jugoslávií a ČSR, jež měla také posílit pozici obou zemí na pařížské mírové konferenci, byla podnětěm k brzkému navázání diplomatických styků ještě v průběhu příprav mírové konference. 29. prosince 1918 jugoslávská strana zažádala o agrément pro svého vyslance v ČSR I. Hribára. 9. ledna 1919 byl nótou sdělen československý souhlas s jeho přijetím a z tohoto aktu vyplývá navázání diplomatických styků ČSR a Jugoslávie. Československá strana zažádala o agrément pro A. Kalinu 15. března 1919, souhlas jugoslávské strany byl sdělen 26. března 1919. Odevzdáním pověřovacích listin A. Kaliny 11. června 1919 v audienci u krále SHS oficiálně zahájil svou činnost československý zastupitelský úřad v Bělehradě.
Plná moc k výměně ratifikačních listin.
Po 15. březnu 1939 přestaly diplomatické styky mezi ČSR a Jugoslávií existovat, protože Jugoslávie uznala tzv. Slovenský štát. Po zatažení Jugoslávie do války a vytvoření exilové vlády v Londýně bylo mezi jugoslávskou a československou vládou v Londýně dohodnuto, že styky mezi oběma zeměmi nebudou pokládány za přerušené. Dne 3. září 1941 na základě zmocnění prezidenta E. Beneše a v souladu s dispozicí ministra zahraničních věcí J. Masaryka navštívil vyslanec J. Lípa jugoslávského ministra zahraničních věcí Ninčiče v souvislosti s pokračováním svého poslání jako diplomatického zástupce u jugoslávské vlády v Londýně. Jugoslávský ministr potvrdil při této návštěvě, že jugoslávská vláda uznává kontinuitu jeho původní akreditace.
Jaroslav Lípa, čs. vyslanec v Království SHS 1938-1939.
Dne 24. dubna 1946 jugoslávská strana vyjádřila souhas s československým návrhem na povýšení diplomatického zastoupení na úroveň velvyslanectví. Diplomatické styky jsou naplňovány prostřednictvím titulářů akreditovaných v obou zemích.
1919-1923 | Antonín KALINA |
---|---|
1923-1930 | Jan ŠEBA |
1930-1933 | Robert FLIEDER |
1933-1935 | Pavel WELLNER |
1935-1938 | Václav GIRSA |
1938-1939 | Jaroslav LÍPA |
1945-1948 | Josef KORBEL |
1948-1954 | Jiří TAUFER |
1954-1960 | Vilém PITHART |
1960-1962 | Bedřich ŠVESTKA |
1962-1966 | Antonín KROUŽIL |
1966-1968 | Ladislav ŠIMOVIČ |
1968-1969 | Otto KLIČKA |
1969-1975 | Jozef NÁLEPKA |
1975-1982 | Oldřich PAVLOVSKÝ |
1982-1986 | Bohumil ŠIMÁČEK |
1986-1990 | Ján HUSÁK |
1990-1993 | František LIPKA |
1993-1995 | Josef HEJSEK* |
1995-2000 | Ivan BUŠNIAK |
2000-2004 | Judita ŠŤOURAČOVÁ |
2004-2008 | Ivan JESTŘÁB |
2008-2013 | Hana HUBÁČKOVÁ |
2014-2018 | Ivana HLAVSOVÁ |
od r. 2018 | Tomáš KUCHTA |
* pověřen řízením