srpski  česky 

rozšířené vyhledávání
na_celou_sirku
Foto: (@MZV)
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Návštěva monitorovací mise MMF a Srbský Davos – 23. ročník business fóra v Kopaoniku

V srbském lyžařském centru Kopaonik se uskutečnil 23. ročník tradičního business fora přezdívaného srbský Davos. Členové srbské vlády, zástupci nezávislých ekonomických institucí a odborné veřejnosti projednávali na tomto setkání zejména aktuální ekonomická témata spojená s reformou státní správy a restrukturalizací státních podniků. Toto fórum navázalo na čtvrtou monitorovací misi MMF, která proběhla v závěru února. Obě tyto akce přinesly řadu zajímavých diskusí a informací o aktuálním stavu a očekávanému vývoji srbské ekonomiky.

Hodnocení, které si Srbsko ze čtvrté revize reformního programu odneslo se zásadně nelišilo od těch předchozích. Velmi pozitivně byl hodnocen vývoj veřejného dluhu, který byl v roce 2015 s 3,7% HDP nejnižší od roku 2008. Rostoucí důvěra v srbskou ekonomiku a nízká inflace byly silným stimulem pro příchod zahraničních investic. Růst hrubého domácího produktu pro rok 2016 je očekáván na úrovni 1,75% a inflace by měla dále klesnout na 1,7%.

Přes řadu pozitivních konstatování upozornila mise MMF i na velké výzvy, které srbskou ekonomiku čekají. Problémem zůstává vysoká celková hodnota veřejného dluhu, proto je nezbytné držet další zadlužování přísně na uzdě. Srbsko by rovněž mělo pokročit s racionalizací veřejného sektoru. Snížení počtu zaměstnanců ve veřejné správě o 14.000 osob, což mělo být učiněno již v lednu t.r. nadále zaostává za původním harmonogramem. Nově by mělo být dokončeno do páté revize dohody s MMF (plánované na červen t.r. – po mimořádných volbách a očekávaném sestavení vlády).

Resortní ministryně K. Udovički zdůraznila, že se nebude „sekat sekerou“, ale 9.000 pracovních pozic bude zrušeno přesně chirurgicky. V srbských železnicích zůstane v následujících pěti letech bez práce 6000 osob, přičemž 2000 pracovních pozic bude eliminováno v prvním roce. V elektroenergetické společnosti EPS je nadbytečných 1000 pracovníků.

Podíl státních platů činí i po snížení mezd o 10% celých 11% HDP. Na druhou stranu srbský veřejný sektor není velký. Na 100 obyvatelů připadá 7 zaměstnanců ve veřejném sektoru (průměr v nových členských zemích EU je 8 státních úředníků na 100 obyvatel).
Problém je spíše v jeho struktuře. Zatímco v nemocnicích je nedostatek personálu, více než 25% zaměstnaných ve zdravotnictví a školství činí pracovníci působící v servisních oborech.

Dalším problémem srbské ekonomiky je dosud nedokončená restrukturalizace a privatizace veřejných podniků. Ministr hospodářství Ž. Sertić připomněl, že za 556 podniků v restrukturalizaci vynaložilo v letech 2008-2013 ministerstvo více než 500 mil. EUR bez hmatatelného výsledku. Tyto prostředky byly totiž použity pro sociální zajištění 92.000 zaměstnanců firem, které dávno ztratily konkurenceschopnost i trhy. V současnosti je 90% z dosud státních firem v konkurzním řízení. Zároveň však konstatoval, že existují závody, které nesmějí být v této chvíli zavřeny, protože by to ekonomicky ochromilo celá města.

Předseda fiskální rady Srbska P. Petrović pochválil plán reorganizace srbských železnic, nicméně upozornil, že v důsledku protestu odborů v březnu nedošlo k plánovanému propouštění 2.700 lidí, a že realizaci programu lze ocenit teprve po naplnění racionalizačních opatření.

K společnosti EPS připomněl, že dluží celkem 1 mld. EUR, přičemž 55% dluhu, tj. 550 mil. EUR vzniklo v r. 2009. Dále podotkl, že kdyby stát nemusel převzít dluh Srbijagasu, deficit Srbska za r. 2015 by byl 2,7%, resp. o 1% nižší, než dosažených 3,7%.