Jedním z klíčových oborů, o které by mohli mít zájem čeští podnikatelé, je sektor vodohospodářství a kanalizace. Na rozvoj národní vodohospodářské sítě má být vynaloženo celkem přes 3 mld. EUR, což je více než dvojnásobná částka oproti dosud uvažované. Kromě srbského hlavního města Bělehradu jsou investice uvažovány do většiny významných srbských měst, tzn. Novi Sad (127 mil. EUR), Kragujevac, Niš, Pančevo, Subotica, Valjevo, Smederevo, Čačak, Vranje, Požarevac, atd.

Druhým významným segmentem by měly být investice do silniční a železniční infrastruktury. Na nové projekty bude alokováno přes 4 mld. EUR. Další miliarda bude investována do rekonstrukce železniční tratě Bělehrad – Preševo a v případě zájmu Chorvatska je možná rovněž rekonstrukce spojení se Záhřebem. Na regionální a místní silniční komunikace bude vyčleněno cca 1,3 mld. EUR.

Dalším segmentem, do kterého hodlá investovat srbská vláda, je oblast vzdělávání a zdravotnictví. Zde dochází k navýšení dosavadních rozpočtů o 700 mil. EUR, plus 500 mil. EUR na prenatální medicínu. Mimořádně významné budou rovněž investice do digitální infrastruktury a vědeckotechnických parků, do kterých bude směrováno dodatečných 500 mil. EUR. (Pozn. Srbsko usiluje o prvenství v regionu z hlediska inovativních technologií.)

Pro české společnosti mohou být zajímavé i některé další projekty – například výstavba národního sportovního stadiónu v Bělehradu a dalších devíti stadionů na území Srbska. Předpokládají se i stavební zakázky související s výstavbou koncertní dvorany Srbské filharmonie, dále budovy muzea Nikoly Tesly, atd. Samostatným a vysoce atraktivním sektorem pro české dodavatele a subdodavatele je i oblast energetiky, kde se předpokládá koordinace projektů s privátním sektorem.

Ambiciózní plán veřejných investic je bezesporu mimořádnou příležitostí pro české společnosti, které mají zájem o srbský trh. České firmy mají v této balkánské zemi dlouhodobou úspěšnou tradici a velmi dobré reference. Navíc je Česká republika zde pozitivně vnímána v souvislosti s realizací mnoha projektů rozvojové spolupráce.

Zpracoval: Miroslav Čančík, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Bělehradě