„Po třiceti letech nezávislého českého státu prožíváme kritické období, kdy se v Evropě opět rozhoduje o tom, jestli budeme moci nezávisle existovat, nebo jestli se bezpečnostní architektura v Evropě promění v náš neprospěch,“ řekl na úvod porady ministr zahraničních věcí Jan Lipavský, který se ve svém projevu věnoval důsledkům ruské agrese na Ukrajině.

Šéf české diplomacie promluvil k vedoucím zastupitelských úřadů také o výzvách českého předsednictví v Radě EU. „Putinova válka samozřejmě naše předsednictví zásadním způsobem ovlivnila. Jeho priority jsme museli nové realitě urychleně přizpůsobit. Ruské agresivní chování také znovu nasvítilo evropská slabá místa, ať už jde o naši obranyschopnost, kybernetickou bezpečnost či odolnost našich institucí a společností. I tyto záležitosti jsou na předních místech naší předsednické agendy,“ řekl Jan Lipavský.

„V červenci jsme schválili již sedmý balík sankcí, a dokud bude Rusko okupovat území Ukrajiny, musíme pokračovat v jejich utužování a zpřesňování. Budeme usilovat o pozastavení vízových facilitačních dohod EU s Ruskem i Běloruskem, které Moskvu v její agresi podporuje. Diskuze ale chceme zahájit i ohledně omezení vydávání víz Rusům a Bělorusům. Postoje členských zemí Unie v této věci nejsou jednotné a čeká nás zde ještě mnoho práce,“ dodal šéf české diplomacie k nadcházejícím úkolům českého předsednictví.

Před velvyslanci letos poprvé vystoupili také další dva členové vlády – ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela a ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová.

Na 120 velvyslankyň, velvyslanců, generálních konzulek a konzulů se během třídenní porady bude zabývat nejen aktuálními zahraničněpolitickými otázkami, ale také podporou lidských práv, zlepšováním konzulární služby českým občanům či ekonomické diplomacii.

Tisková zpráva MZV ČR z 22.8.2022