deutsch  česky 

rozšířené vyhledávání
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Článek v LN: Zeman: Účet za válku s Němci neotvírejme

Autor: Tomáš Tománek
Lidové noviny, 14. 8. 2017
 


Prezident odmítá, aby se Česko připojilo k Polsku s požadavkem na reparace

Nevadí, že od konce druhé světové války uplynulo více než sedmdesát let. „Chystáme se na historický protiútok,“ zavelel nedávno ke šturmu na Berlín šéf polské vládnoucí strany PiS Jarosław Kaczyński. Polská vláda podle něj bude chtít po německých sousedech rozsáhlé finanční reparace za zničení Varšavy.

Aby bratr zesnulého prezidenta Lecha Kaczyńského nezůstal ve své snaze osamocen, potřebuje najít zahraniční spojence. Z visegrádské skupiny, která má v rámci EU řadu podobných strategických zájmů, se nabízí Česko. Zdejší politici ale plán svých sousedů na otevírání dávno srostlých válečných jizev odmítají.

LN kvůli citlivému tématu oslovily nejvyššího politického představitele – prezidenta Miloše Zemana. „To je hypotetická otázka. Samozřejmě bych se seznámil s argumenty polské strany. Na druhou stranu je třeba si uvědomit, že tato záležitost není v česko-německých vztazích tématem. Zvláště po česko-německé deklaraci, jejíž výročí jsme si nedávno připomněli. Tuto deklaraci vysoce oceňuji,“ odpověděl na dotaz, jestli by Kaczyńského iniciativu podpořil. Prezident si uvědomuje rozsah škod, které válka Polsku přinesla. „Nacistická okupace Polska byla mimořádně brutální a pro polský národ devastační,“ uvedl Zeman. Úvahy o vznesení nároku na reparace však považuje za čistě polskou vnitřní záležitost, kterou mu nepřísluší komentovat.

Minulost patří historikům
Na česko-německou deklaraci, kterou v roce 1997 podepsali tehdejší premiér Václav Klaus a spolkový kancléř Helmut Kohl, se odkazuje také ministr zahraničí a volební lídr ČSSD Lubomír Zaorálek. „Deklarace tyto otázky jasně uzavřela a díky tomu máme tak dobré vztahy už řadu let. Minulost jsme přenechali historikům a řekli jsme si, že se budeme věnovat budoucnosti. To se nám bohatě vyplatilo a není důvod na tom nic měnit,“ uvedl šéf diplomacie.
Důraz na dobré vztahy klade také šéf opozičních Starostů a nezávislých Petr Gazdík. „Jsme 72 let od konce druhé světové války. Jak dlouho bychom měli tyto otázky otevírat?“ ptá se.

Podle českého prezidenta se zatím nikdo z polské vlády na Pražský hrad oficiálně neobrátil. „Mohu samozřejmě hovořit o prezidentské úrovni a na té nedošlo k formálnímu ani neformálnímu oslovení. Je plnýmprávem Polska takto postupovat. Nemá ale smysl rozvíjet debatu nad tématem, pokud nedošlo k oficiálnímu kontaktu,“ uzavřel Miloš Zeman.

Zda se Poláci po výzvě předsedy vládního Práva a spravedlnosti (PiS) Jaroslawa Kaczyńského už pokusili navázat kontakt s dalšími vysokými politiky v Česku, není jasné ani z odpovědi polského velvyslanectví v Praze. Je však zřejmé, že se vláda sousedního státu tématem vážně zabývá. „Ministerstvo zahraničních věcí Polské republiky ve spolupráci s dalšími státními institucemi komplexně analyzuje předmětnou problematiku,“ odpověděla ambasáda na dotaz LN.

Kaczyński sice v současnosti nezastává v Polsku žádný ústavní post, lídr PiS však je ustále považován za jednu z klíčových politických figur. S ostrou rétorikou proti německé vině za válečné zničení Varšavy se ozval v době, kdy Polsko vede několik zásadních sporů s EU, jejímž je Berlín zásadním hráčem.

Otevírání válečných ran na mnohé odborníky působí spíše jako zastírací manévr, který má skrýt spory partaje s prezidentem Adrzejem Dudou a Bruselem kvůli soudní reformě. EU vede s Varšavou také řízení kvůli bojkotu migračních kvót, kritizuje ji za politické zásahy do svobodných médií a hrozí i sankcemi kvůli pokračujícímu kácení ve vzácném Bělověžském pralese.