V kvalitativním průzkumu, který provedly instituty pro výzkum veřejného mínění STEM z Prahy a pollytix strategic research z Berlína, byli respondenti na obou stranách hranice dotazováni na téma života v příhraničí a česko-německého sousedství.

„Tato studie potvrdila naši hypotézu, že podél hranice žije mnoho lidí, kteří aktivně utvářejí česko-německé sousedství, zároveň je však v těchto klíčových regionech stále ukryt značný potenciál. Naším cílem bylo tento potenciál blíže poznat,“ shrnují Petra Ernstberger a Tomáš Jelínek, ředitelé Fondu budoucnosti.

Studie konkrétně dochází k závěru, že kontakty se sousední zemí se často omezují na pracovní oblast a nákupní turismus, zatímco pevné osobní vazby a přátelství jsou vzácnější. Lidé z obou stran hranic sice mají řadu podobných zájmů, ale chybí jim informace o možnostech se jim věnovat společně se svými sousedy. Jako důvod uvádí nedostatek informačních zdrojů či jazykovou bariéru. Povrchnější kontakty pak mohou vzájemné vztahy v krizových situacích oslabovat, jak bylo vidět naposledy během covidové pandemie, kdy ožily některé stereotypy považované za dávno překonané.

„Z podrobných individuálních rozhovorů, které jsme provedli v rámci našeho průzkumu, jsme mohli celkově konstatovat pozitivní a pragmatický postoj k sousední zemi. Hlavní problém spočívá v tom, že ačkoli by respondenti obecně rádi navázali více osobních kontaktů v sousední zemi, nevědí přesně, kde a jak. Společné zájmy jsou zde důležitým klíčem k zapojení lidí,“ vysvětlují Jana Faus z institutu pollytix strategic research gmbh a Martin Buchtík z agentury STEM.

Kvalitativní studie svými diferencovanými výsledky přivedla Fond budoucnosti k hledání zcela nových způsobů, jak k tomuto tématu přistupovat: jedním z výsledků je nový program "Rok na hranici", pro nějž Fond budoucnosti hledá osm aktivních a kreativních lidí z obou zemí, kteří se na profesionální bázi po dobu jednoho roku zaměří na jeden z regionů podél česko-německé hranice. Tam budou realizovat různorodé aktivity s cílem co nejvíce usnadnit další sbližování lidí z obou stran hranic.

 „Chceme tak podle potřeby nabídnout praktickou pomoc těm, kteří by se svými sousedy na druhé straně rádi měli více společného, ale sami nejsou z různých důvodů aktivní, a zároveň tak přímo na místě přispět k rozvoji živých příhraničních regionů,“ uvádí Petra Ernstberger a Tomáš Jelínek.

Studie obsahově koresponduje s celoplošným výzkumem česko-německých vztahů financovaný Fondem budoucnosti, jehož výsledky ve zkrácené podobě představily instituty STEM a Allensbach v listopadu 2021 na konferenci Česko-německého diskusního fóra v Brně (odkaz na českou a německou část výzkumu v plném rozsahu).    

U příležitosti výročí Česko-německé deklarace Fond budoucnosti dále vyhlašuje nový mimořádný program podpory nestátních paměťových institucí. Je zaměřen na inovativní česko-německé projekty v oblasti paměťové kultury na poli občanské společnosti.

„Díky Česko-německé deklaraci se o temných kapitolách česko-německých dějin již dávno nevedou spory na politické a právní úrovni, nýbrž se staly předmětem vědeckého výzkumu a paměťové kultury. Je skvělé, že paměťová kultura a její instituce a aktivity jsou v obou zemích velmi živé, zároveň však ale čelí mnohým výzvám. Nové myšlenky a záměry, ale i zavedené aktivity se silně potýkají s nedostatečným financováním na jejich rozjezd či rozvoj a přitom stojí před velkou otázkou, jakými cestami se dále ubírat v souvislosti s rychlým odcházením pamětníků. Prostřednictvím našeho nového mimořádného programu podpory chceme tyto aktéry povzbudit v jejich úsilí přijít s něčím novým či dále posílit jejich aktivity vedoucí k lepšímu poznání našich společných dějin a ve svém důsledku i k hlubšímu vzájemnému porozumění,“ zdůrazňují Petra Ernstberger a Tomáš Jelínek.

Další informace a kontakt:

www.fondbudoucnosti.cz