Téměř tři čtvrtiny firem (73 %) hodnotí aktuální hospodářskou situaci v Česku jako pozitivní, negativně ji vnímají pouhé 2 %. Stav české ekonomiky je tak podle firem nejlepší od roku 2002, kdy se začala data sbírat, a byl tak překonán doposud nejlepší výsledek z roku 2004. Signálem toho, že se hospodářský růst může blížit svým limitům, však může být to, že již jen čtvrtina respondentů míní, že se situace v roce 2018 ještě zlepší (její zhoršení ovšem na druhou stranu očekává pouze 9 % firem).

I přes určité náznaky pochybností o budoucím vývoji ekonomiky vidí firmy svoji situaci dobře – 57 % očekává v roce 2018 její zlepšení, což je v meziročním srovnání nárůst o 10 p. b. Zároveň více jak polovina dotazovaných očekává nárůst příjmů z exportu (oproti 41 % v roce 2017) a 55 % hodlá navýšit své investice (meziroční nárůst o 14 p. b.).

Navýšení investic však nesouvisí pouze s očekávaným zlepšením situace, příčinou je zřejmě také situace na trhu práce (nedostupné pracovní síly) a nebývalý nárůst mzdových nákladů, který nutí firmy k investicím do automatizace.

Právě nedostupnost pracovních sil se tak podle průzkumu stává jedním z nejvíce limitujících faktorů, společně například s nedostatky v odborném vzdělávání. V dlouhodobé perspektivě je také možné sledovat pokles atraktivity ČR z hlediska nákladů na pracovní sílu.

V meziročním srovnání 21 faktorů zaznamenala největší pokles domácí politická situace, která se z 11. místa propadla na předposlední. Příčinou je kromě nejasností okolo sestavování vlády také sílící debata o vystoupení z EU, která znepokojuje plných 78 % firem. 73 % dotázaných je navíc toho názoru, že se politická situace stává stále více nestabilní a nepředvídatelnou.

Předvídatelnost hospodářské politiky a zejména členství v EU přitom patří, společně se spolehlivostí obchodních partnerů, k nejvíce oceňovaným faktorům českého prostředí. I když si tak Česko v celkovém meziročním srovnání všech faktorů mírně pohoršilo (z hodnoty 4,13 na 4,11 na bodové škále od 1 do 6), stále zůstává nejlépe hodnocenou zemí regionu střední a východní Evropy.

Zdroj dat a grafiky: DTIHK

Celá studie DTIHK je ke stažení ZDE.

Autor: Ondřej Černý a Tomáš Ehler, Velvyslanectví České republiky v SRN