Německé firmy se doposud ve svém globálním podnikání zabývají lidskými právy a environmentálními normami pouze na dobrovolné bázi. Nedávno provedený vládní průzkum ukázal, že z 2.250 dotázaných  společností pouze 455 z nich sleduje u svých obchodních partnerů kritéria jako např. dětská práce, vykořisťování, diskriminace, nedostatek pracovních práv a nedodržování ekologických norem, proto spolková vláda nyní přichází s návrhem nového zákona, který by to měl změnit.

Cílem nového zákona bude přimět německé společnosti s více než 3.000 zaměstnanci, aby zajistily, že jejich dodavatelé v zahraničí dodržují minimální sociální a ekologické standardy. Ministr práce a sociálních věcí Heil (SPD) uvedl, že nový zákon by měl „chránit práva lidí, kteří vyrábějí zboží pro Německo“, a kromě jiného by měl „zabránit otrocké a dětské práci“. Zákon proto požaduje, aby společnosti kontrolovaly, kde a jak jsou nakupovány jejich suroviny či komponenty. Od roku 2024 se měla působnost zákona rozšířit i na firmy s více než 1.000 zaměstnanci.

Kontrolu dodržování nového zákona bude mít na starosti Spolkový hospodářský úřad pro kontrolu vývozu (BAFA), který bude mít kompetenci v případě jeho porušení udělovat pokuty až do výše 10 % ročního obratu provinilé firmy.  

Podnikatelské svazy (Svaz německého průmyslu - BDI, Německá průmyslová a obchodní komora – DIHK a další) navrhovanou regulaci odmítají. Kritizují především fakt, že firmy by měly být odpovědné za chování třetích osob, na které nemají přímý vliv. To je dle jejich názoru v rozporu s pravidly OSN, která výslovně vylučují odpovědnost pouze kvůli „existenci obchodních vztahů“.

Naproti tomu více než 60 renomovaných společností (např. Tchibo, Rewe, Nestle, Alfred Ritter) označilo návrh zákona o dodavatelských řetězcích za prospěšný. Tyto firmy již obdobnou regulaci dodržují a dlouhodobě se obávají konkurenčních nevýhod, pokud by jiné společnosti obdobná pravidla dodržovat nemusely.

Návrh zákona by měl projednat spolkový kabinet v průběhu března a následovat bude legislativní proces ve Spolkovém sněmu a ve Spolkové radě. Očekává se, že během schvalovacího procesu se mohou změnit některé technické parametry, nicméně zákon jako takový velmi pravděpodobně přijat bude a měl by začít platit od ledna 2023. Ministři Müller (pro hospodářskou spolupráci a rozvoj za CSU) a Heil novou regulaci označili za budoucí „nový mezinárodní standard v hospodářských vztazích“ s tím, že jí v budoucnu chtějí prosadit i na úrovni celé EU.

Autor: Ondřej Karas, vedoucí  obchodně-ekonomického úseku, Velvyslanectví České republiky v Německu