Koronavirová pandemie postavila německý zdravotní systém před největší výzvu posledních desetiletí.

Ambulantní a lůžkové struktury zdravotnického systému a bezprecedentní nasazení lékařů ze všech oblastí péče přetížily jednotky intenzivní péče. Poslední dva roky však odhalily naléhavou potřebu reformy téměř ve všech oblastech spolkového zdravotnictví.  Spolková komora lékařů (Bundesärztekammer) předložila spolkové vládě manifest reforem zdravotního systému, které již nelze odkládat, a měly by se s podporou lékařské komory okamžitě začít prosazovat.

Systém úhrady péče v nemocnicích musí vycházet především z požadavků na personál, jeho náklady, infrastrukturu nemocnice a technologické požadavky. Ne jako dosud pouze z ekonomické efektivity nemocnic. Reformu nemocničního systému úhrad musí doprovázet silnější reorganizace plánování nemocnic přizpůsobená regionálním potřebám. Odpovědnost za plánování nemocnic musí nést spolkové země. Úkolem spolkové vlády je připravit půdu pro celostátní koordinaci, rozvoj plánování nemocnic a více nadnárodní spolupráce. Rozvoj zdravotnické infrastruktury v jednotlivých spolkových zemích (zvláště v příhraničí) by mohl přinést jistě mnoho investičních příležitostí i pro české firmy.

Jen za posledních deset let došlo v nemocnicích k propadu investic více než 30 miliard EUR. V roce 2019 investiční potřeby dosáhly výš 6, 2 miliardy EUR, reálné finanční prostředky poskytnuté v roce 2019 činí rozdíl více než 50 %.

Spolková komora lékařů zatím čeká na návrh komplexní mezioborové reformy neodkladné péče. Zatím byl pouze zaveden jednotný postup vstupního hodnocení pro ambulantní pohotovostní léčbu v nemocnicích. Podpora mladých lékařů s rostoucí potřebou lékařské (a paliativní) péče v SRN potřebuje zvláštní pozornost. Kromě výrazného nárůstu počtu studijních míst v oboru humánní medicíny jé nutné, aby se zatraktivnily rámcové profesní podmínky na klinikách a praxích, aby se dařilo udržet mladé lékaře po absolvování specializační přípravy v kurativní medicíně.

Zdravotnictví v SRN se stále více stává středem zájmu institucionálních investorů, kteří stále více spojují své investice s očekáváním zisku, a to i v ambulantní péči. Lékaři se ocitají v těžko řešitelném střetu zájmů, pokud chtějí na jedné straně plnit své profesní povinnosti, ale na druhé straně jsou vyvíjeny tlaky, aby svou lékařskou činnost již primárně nezaměřovali na blaho pacientů, ale v zájmu investorů.

Dříve platný sazebník poplatků pro lékaře (GOÄ) pochází převážně z roku 1982 a v roce 1996 byl pouze částečně upraven. Je tedy zcela zastaralý a neodráží dynamiku lékařského spektra služeb ani aktuální vývoj nákladů a cen. V roce 2010 požádala zákonodárce Spolková komora lékařů Asociaci zdravotních pojišťoven, aby předložila společně vypracovaný návrh nového sazebníku. Od té doby je stále ve fázi schvalování a úprav. Zdravotní dopady změny klimatu již nejsou vzdálenou hrozbou, jsou globální realitou. Vlny veder se stále častěji objevují také v Německu, což může být smrtelné, zejména pro starší lidi nebo pro ty, kteří již dříve onemocněli. Extrémní počasí přináší i další zdravotní rizika nebo nové patogeny. Ve spolkové a zemské klimatické politice musí být mnohem více než dříve zohledněny různé dopady změny klimatu na zdraví.

Během koronavirové pandemie odvedly zdravotnické orgány v Německu vynikající práci. Ukázaly se ale také již řadu let rozpoznatelné deficity ve struktuře i v personálním a technickém vybavení veřejného zdravotnictví. Zkušenosti z koronavirové pandemie jasně ukazují, že krizové řízení a schopnost reakce na krizi v Německu v případě pandemické situace je naléhavě nutné optimalizovat.

Digitalizace ve zdravotnictví má potenciál pozitivně přispět ke zlepšení péče o pacienty. Podmínkou musí být sladění digitalizace s potřebami zdravotnického systému, její implementace v transparentním a srozumitelném procesu a používání aplikací podle jejich skutečného přínosu. Zde se otevírá velká příležitost pro možné investice českých firem. Ať už v oboru digitalizace, IT- technologií, IoT, zdravotnictví, HR atd.

Největší výzvou bude digitalizace lékařských karet pacientů a celkové zlepšení online přístupu k pacientům (včetně zdravotních pojišťoven) napříč celým Německem. V současnosti existují velké rozdíly i v rámci jednotlivých spolkových zemí. Ruku v ruce s plánovanou digitalizací následuje soběstačnost a nezávislost na exportu zdravotnického materiálu a léků z cizích zemí, především z Číny. Německo bude usilovat o přesunutí některých farmaceutických firem na své území, resp. evropskou půdu. Zároveň Německo na evropské půdě chce prosadit požadavek, aby evropské farmaceutické firmy vyráběly lokálně v Evropě a nevozily léky a zdravotnický materiál z asijských zemí. To by mohla být další příležitost pro české firmy.

 

Tereza Petráňová, obchodně- ekonomický úsek