Velké chemické společnosti v posledních týdnech zastavily výrobu hnojiv z důvodu nerentability. Důvodem je drahý zemní plyn. Při výrobě čpavku, meziproduktu pro hnojiva, je zemní plyn nejdůležitější surovinou a zároveň dodavatelem energie. A krize hnojiv se projevuje výrazně po celém světě. Méně hnojiv znamená: menší plodiny nízké kvality. Velké zemědělské firmy se obávají poklesu o 30 – 40 % nižšího výnosu. Pokud pšenice kvůli nedostatku dusíku neukládá v zrnu dostatek bílkovin, není mouka vhodná na pečení pečiva. „Farmáři v celém Německu už nebudou obdělávat mnoho oblastí, protože pěstování už není rentabilní bez dostatečného množství hnojiv a s vyššími výrobními náklady,“ předpovídá čtvrtá generace farmářů.

Velmi znepokojený je také Německý svaz zemědělců (DBV). „Pokud bude nedostatek hnojiv, sklizně budou menší a to celosvětově,“ říká Udo Hemmerling z DBV. „ Evropa s bohatou kupní silou pravděpodobně nebude mít zásobovací krizi, nicméně lze očekávat, že i v Německu se pravděpodobně čas od času objeví mezery v regálech - u čerstvého ovoce a zeleniny to může být pro spotřebitele v roce 2022 rychle patrné.“ To mimo jiné znamená, že potraviny pro spotřebitele v příštím roce pravděpodobně ještě zdraží. Téměř všichni výrobci spotřebního zboží, zejména koncerny Nestlé, Unilever, Mondelez a Danone již oznámily výrazné zdražení. Zdražit chtějí i němečtí pivovarníci z pivovarů Radeberger, Krombacher, Veltins i Bitburger.

Kvůli vysokým cenám zemního plynu výrobci hnojiv německý SKW Piesteritz a americký CF Industries výrazně omezili svou produkci nebo prozatím úplně odstavili celé závody. V důsledku toho se ceny hnojiv téměř ztrojnásobily. Ani to ale nedělá výrobu rentabilní – vysoká cena zemního plynu ovlivňuje výrobce dvakrát - ve využití surovin i v nákladech na energie.

Situace na trhu s hnojivy tak přímo nahrává menším výrobcům hnojiv, kteří by se díky krizi ve velkých chemických koncernech mohli dostat do popředí a oslovit lokálně zemědělské firmy.

Autor: Tereza Petráňová, obchodně - ekonomický úsek