deutsch  česky  english 

rozšířené vyhledávání
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Navázání diplomatických styků

Švýcarsko hrálo důležitou roli při vzniku samostatné Československé republiky. První prezident T.G. Masaryk si vytvořil během svých pobytů v Ženevě a Curychu velmi dobrý vztah ke Švýcarsku.

V Ženevě vypracoval společně s dalšími politiky první základní koncept ke vzniku československého státu, který poprvé uveřejnil v Curychu v roce 1915. Vysoce ho zaujal švýcarský model přímé demokracie a spolkového uspořádání. T.G. Masaryk uvažoval zprvu o přijetí švýcarského modelu jako vzoru i pro nově vznikající Československo.

Nový československý stát si získal ve Švýcarsku krátce po svém vzniku velké sympatie. Dne 10.3.1919 uznala oficiálně švýcarská Spolková rada Československou republiku, dne 1.9.1919 předal tehdejší ředitel československé kanceláře v Ženevě švýcarské vládě plnou moc k zastupování československých zájmů ve Švýcarsku a dne 21.3.1920 předal své pověřovací listiny první mimořádný vyslanec a zplnomocněný ministr ČSR ve Švýcarsku pan Cyril Dušek. Následovalo otevření konzulátu v Curychu a dvou honorárních konzulátů v Basileji a Ženevě. V roce 1919 zahájila svou činnost také Československá obchodní a hospodářská komora v Curychu. V červnu 1939 bylo československé vyslanectví v Bernu nařízením již protektorátního ministerstva zahraničí uzavřeno a předáno Německému vyslanectví. V roce 1942 otevřel Slovenský stát samostatné vyslanectví v Bernu, Švýcarsko ovšem své zastoupení na Slovensku nezřídilo. Koncem II. sv. války projevila švýcarská vláda zájem na obnovení diplomatických styků s československou exilovou vládou v Londýně. V dubnu roku 1945 předal své pověřovací listiny nový československý vyslanec.

Od roku 1897 působil v Praze švýcarský honorární konzulát pro oblast Čech, Moravy a Slezska. V září 1919 rozhodla švýcarská vláda vyslat do Prahy a Varšavy svého delegáta s úkolem prozkoumat obchodní možnosti a hájení švýcarských zájmů v Československu a Polsku. V roce 1921 bylo dosavadní švýcarské zastoupení povýšeno na generální honorární konzulát. Československá vláda usilovala o povýšení švýcarského zastoupení v Praze na odpovídající úroveň. Teprve návštěva T.G. Masaryka v roce 1927 v Bernu přispěla k urychlení švýcarského rozhodnutí otevřít v Praze švýcarské vyslanectví. V říjnu 1927 předal dosavadní švýcarský vyslanec v Polsku své pověřovací listiny také pro Československo jako nerezidentní vyslanec se sídlem ve Varšavě, v Praze pobýval vedoucí úřadu ad interim. V roce 1936 povýšilo Švýcarsko své zastoupení v Československu na úroveň rezidentního vyslance, dne 19.12.1936 předal své pověřovací listiny první švýcarský vyslanec pan Karl Bruggmann. Obsazení Prahy a zřízení protektorátu Čechy a Morava vedlo k přerušení diplomatických styků a v březnu 1939 k uzavření vyslanectví. Od roku 1942 působily v Praze a Bratislavě švýcarské generální konzuláty. V dubnu 1945 jmenovala švýcarská vláda nového vyslance v Československu, který předal své pověřovací listiny v srpnu téhož roku.

V červenci 1963 byla diplomatická zastoupení v Bernu a v Praze oboustranně povýšena na úroveň velvyslanectví.

Po roce 1993 (dělení federace) byla při dělení majetku české straně ponechána  historická budova velvyslanectví na Muristrasse v Bernu. Česká republika sukcedovala do mezinárodních dohod a vzájemné vztahy se Švýcarskem zůstávají na stejně dobré úrovni jako byly dosud.