deutsch  česky  english 

rozšířené vyhledávání
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Historie

Bližší česko-švýcarské styky se začaly rozvíjet v době reformace, kdy z Čech přicházeli do Basileje a Ženevy studenti bohoslovectví. Byla to především také Jednota bratří českých, která již koncem šestnáctého století aktivně vyhledávala spojení se Ženevou. Švýcarsko však nebylo pro Čechy imigrační zemí, a tak do země přicházeli spíše jen politicky a nábožensky uvědomělí jednotlivci nebo malé skupiny.

Historicky první snahou o spolkovou a politickou organizaci Čechů v cizině byla akce Josefa Václava Friče, který po neúspěšných pokusech v Londýně a Paříži vydával v Ženevě v r. 1861 měsíčník nazvaný "Čech", s francouzským podtitulem Voix libre de la Boheme. Tento časopis byl kolportován v zemích západní Evropy a dopravován ilegálně také do Čech. V této době se začali ve Švýcarsku usazovat vystěhovalci, které lákalo demokratické ovzduší a pracovní možnosti.

První český spolek "Česká beseda" byl založen v r. 1861 v Curychu a jeho členy byli převážně řemeslníci, dělníci a studenti curyšské Technické univerzity (spolek později zanikl), v roce 1862 byl založen Sokol Curych. Nejstarším spolkem ve Švýcarsku, působícím do dnešních dnů, je Beseda Slovan, která vznikla v roce 1901.

Další vývoj ukázal nutnost zakládání nových krajanských spolků, kterých již v r. 1910 existovalo osm v různých městech Švýcarska.. Zástupci těchto spolků se několikrát sešli, aby se dohodli na společném postupu, a v lednu 1915 byl pak založen Ústřední svaz českých spolků, který s pozměněným názvem funguje dodnes.

České spolky ve Švýcarsku aktivně podporovaly odboj za 1. a 2. světové války peněžními sbírkami, poskytováním zázemí pro odbojové organizace a publicitou ve švýcarském tisku. (T.G. Masaryk poprvé veřejně proslovil myšlenku osamostatnění Českých zemí na krajanských schůzích v Curychu a Ženevě v červenci 1915. Švýcarští krajané m.j. podpořili E. Beneše na cestu do Británie v říjnu 1938).

V roce 1930 byl při příležitosti 80. narozenin prvního prezidenta T.G. Masaryka založen Masarykův fond na podporu krajanů, kteří se dostali bez vlastní viny do obtížných situací. Ve Švýcarsku působí dodnes.

Po roce 1948 vzrostl počet a aktivity krajanů i přes tehdejší restriktivní politiku Švýcarska vůči imigrantům (uprchlíci mohli většinou v zemi pouze zůstat na získání kvalifikace, ale nikoliv se usadit natrvalo).

Historicky největší počet krajanů, kolem 15 tisíc, přišel do Švýcarska po sovětské invazi v roce 1968, většina z nich se zde usadila natrvalo. Uprchlíci dostali velkorysou pomoc švýcarských institucí, soukromých osob i krajanů. Značně se zintenzívnil krajanský život - začala fungovat česká škola, bylo zahájeno vydávání měsíčníku Zpravodaj, rozšířily se mnohostranné sportovní a společenské aktivity. V Curychu se konaly celosvětové sokolské slety v roce 1976 a 1986. K 21.8.1988 byla rovněž v Curychu uspořádána třídenní protestní akce, označená za největší protestní akci v historii exilu.

Nová demokratická Česká republika dostala po roce 1989 ze Švýcarska značnou podporu - finanční, materiální a vzdělávací. V roce 1997 byla odhalena socha J. Palacha na překrásném místě na břehu Ženevského jezera ve městě Vevey. Švýcarští krajané, obce a instituce poskytli ČR hodnotnou finanční a materiální pomoc při záplavách v roce 1997 a 2002.

S ohledem na měnící se strukturu a charakter Čechů žijících v zahraničí v současné době preferujeme název „Češi žijící v zahraničí“ před z některých stran negativně vnímané slovo „krajané“.