V energetickém mixu Kolumbie mají OZE již nyní dominantní zastoupení. Instalovaná kapacita dosahuje 17 203 MW, přičemž přibližně 68 % elektrické energie zajišťují klasické vodní elektrárny, které jsou však vysoce závislé na stále méně stabilních klimatických podmínkách. Kolem 30 % energie pochází z tepelných elektráren. Větrné a solární elektrárny jsou v protikladu ke klasickým vodním elektrárnám nazývány jako nekonvenční OZE. V současném energetickém mixu mají jen zanedbatelný podíl. Výroba elektrické energie je v Kolumbii značně koncentrovaná. Pouhých šest elektráren vyrábí 33 % veškeré elektrické energie.  Nedostatečná je i regionální  diverzifikace výroby, kde dominují pouhé dva departamenty: Antioquia (44,1 %) a Cundinamarca (19,9 %). V rozsáhlých oblastech, zejména na východě a jihovýchodě země, pak zdroje i distribuční síť elektrické energie zcela chybí.

Se sílícím globálním trendem přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku a zároveň ve snaze diverzifikovat zdroje energie, zvýšit efektivitu a spolehlivost dodávek zařadila i kolumbijská vláda rozvoj nekonvenčních OZE ke svým hlavním sektorovým politikám. Díky klimatickým, geografickým i geologickým podmínkám má Kolumbie navíc ideální předpoklady být atraktivní destinací pro zahraniční investice v tomto sektoru. Je šestou zemí na světě s největšími zásobami vodních zdrojů. Dále má oproti světovému průměru o 60 % více slunečního záření a dvakrát vyšší rychlost větru a to zejména na karibském pobřeží.

Zákon o energetickém přechodu (Ley de Transición Energética) si stanovuje za cíl zvýšit podíl výroby energie z  větrných a solárních elektráren z 0,5 % v roce 2018 na 12 % v roce 2022. Podle Národního energetického plánu 2020-2050 mají tyto nekonvenční OZE potenciál představovat v roce 2050 až 40 % instalované kapacity. Rozvoj čisté energetiky má pomoci snížit skleníkové plyny v zemi o 51 % do roku 2030. K podpoře a přilákání investic stanovila vláda jasný legislativní rámec a zavedla řadu nástrojů. Jedním z nich jsou tzv. subastas, tedy veřejné soutěže o kontrakty v oblasti nekonvenčních OZE. Nedávno vyhlášený třetí tendr tohoto typu poskytne smlouvy platné od ledna 2023 na 15 let. Investoři si mohou odečíst 50 % ze základu pro výpočet daně z příjmu po dobu 15 let, veškeré vstupy a zařízení nezbytné pro provoz jsou automaticky vyjmuty z DPH. Existují i celní úlevy a výhody zrychlené depreciace aktiv. Není ani potřeba vyřizovat zdlouhavý licenční proces u místního úřadu životního prostředí (Autoridad Nacional de Licencias Ambientales). Nově zřízený fond (FENOGE) má kromě poskytování finančních prostředků plnit i funkci prostředníka mezi jednotlivými aktéry trhu. Poskytovatelé energie pak musí zajistit, aby 10 % elektřiny pro koncové uživatele pocházelo z nekonvenčních OZE.

Podle státní agentury ProColombia bylo od roku 2018 v Kolumbii zahájeno 54 projektů s celkovou investicí 7,5 mld USD. Zahraniční investice do sektoru OZE se tím od roku 2018 osmkrát zvýšily. V posledních třech letech země navýšila svou instalovanou kapacitu solární a větrné energie z původních 30 MW na současných 250 MW. Nicméně podle odhadů Ministerstva těžby a energetiky by se instalovaná kapacita z těchto zdrojů v roce 2022 měla zvýšit na více než 2 500 MW (instalovaných nebo v procesu výstavby). Tyto iniciativy by měly vytvořit 48 100 pracovních míst a mají tak klíčové postavení i v rámci reaktivace kolumbijské ekonomiky po pandemii.

Kolumbie by se také chtěla prosadit na poli „zeleného“ a „modrého“ vodíku. Vládní plán rozvoje tohoto nadějného odvětví by měl být představen v září. Součástí energetického přechodu je i podpora čisté dopravy. V Kolumbii se zvýšil prodej elektrických automobilů v roce 2020 o více než 90 % a stala se tak regionálním lídrem v této oblasti. Země se chce stát také průkopníkem v ukládání elektrické energie do baterií na kontinentu.

Všechny tyto zelené iniciativy posunuly Kolumbii o 14 pozic (na 35. místo) v žebříčku energetické udržitelnosti Světové energetické rady a o 9 míst (na 25. pozici) v Indexu ekonomického přechodu pro rok 2020. I přesto se řada projektů potýká se zpožděními či problémy s napojením do přenosové sítě, případně s realizací předběžných konzultací s místními komunitami a nedostatky v infrastruktuře, které brání přepravě základních stavebních dílů z přístavů na místo výstavby.

Kolumbie neupouští ani od konvenčních OZE a fosilních zdrojů energie. Kromě velkých staveb, jako je vodní elektrárna Hidroituango, je zájem i o budování menších vodních elektráren. Probíhá také rozšiřování systému tepelných elektráren v rámci 48 plánovaných projektů, které mají sloužit jako záložní zdroje energie v případě výpadků OZE.

Další rozvoj kolumbijského energetického sektoru bude nabízet příležitosti pro uplatnění technologií, zařízení a zkušeností českých firem působících v oboru. Jedná se zejména o turbíny (na páru, vodu, plyn), generátory, transformátory, ale také malé vodní elektrárny či solární elektrárny. Vzhledem k nutnosti modernizovat a rozšířit celý distribuční systém elektrické energie bude země potřebovat využít také moderní IT řešení. Kontakty a informace o příležitostech je možné získat na oborových veletrzích jako Expoenergía v Bogotě, ExpoSolar Colombia či Feria FISE v Medellínu. České firmy se mohou také vždy obrátit na Velvyslanectví v Bogotě, případně na místní Zahraniční  kancelář Czechtrade.

 

Jana Hudcovská, ekonomická specialistka, Velvyslanectví ČR v Bogotě

Bohdan Malaniuk, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Bogotě