česky  english  español 

rozšířené vyhledávání
na_celou_sirku
Foto: Pixabay
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Růst kolumbijské ekonomiky v prvním pololetí překonal očekávání

Jarní měsíce v Kolumbii poznamenaly celonárodní protesty, které navíc umocnily vrchol třetí vlny pandemie v zemi. I přesto ale ekonomika ve druhém čtvrtletí tohoto roku rostla v meziročním srovnání o překvapivých 17,6 %. HDP je dokonce o 0,4 % větší ve srovnání s prvním semestrem předpandemického roku 2019. Růst je tažen zejména reaktivací obchodu a průmyslu a vývozem tradičních komodit. Ekonomice pomáhají také projekty v oblasti
infrastruktury a energetiky
 a zahraniční remitenceKolumbie se tak momentálně řadí mezi země s největším hospodářským růstem na světě.
 

Kolumbijská ekonomika vykázala v prvním pololetí tohoto roku nečekaně vysoký růst. HDP vzrostlo v druhém čtvrtletí o 17,6 % a v prvním pololetí o 9,4 % ve srovnání se stejnými obdobími minulého roku. Část tohoto výrazného růstu je sice dána nízkou srovnávací základnou minulého roku, nicméně objem kolumbijského HDP vzrostl i ve srovnání s předkrizovým rokem 2019. Čísla tak dokládají rychlou reaktivaci národního hospodářství. Největší podíl na tomto výsledku měl sektor obchodu, zpracovatelského průmyslu a stavebnictví, ale také obnovení uměleckých a rekreačních aktivit. Ostatně 7 z 12 odvětví ekonomiky již v produkci překročilo úroveň před pandemií a všechny sektory rostou. Hospodářský růst mohl být přitom ještě vyšší, byl však zpomalen více než měsíc trvajícími stávkami a blokádami silnic v zemi při protestech proti prvnímu návrhu daňové reformy. Odhaduje se, že ekonomika se v důsledku stávek propadla o 5,8 %. I tak je ale Kolumbie podle The Economist druhou zemí regionu a 17. na světě s nejlepšími ukazateli obnovy v ekonomické oblasti.  

Růst ekonomiky podpořilo velké rozvolnění restrikcí na počátku června, ale také vysoké ceny hlavních exportních komodit země jako je káva, ropa či uhlí. Celkově se v prvním pololetí dařilo vývozům zemědělských a průmyslových produktů, které vzrostly o 20,4 % v meziročním srovnání a o 7,1 % v porovnání s prvním pololetím roku 2019. Kromě již zmíněné kávy se zvýšil také export květin a banánů. Právě zemědělský sektor se v době pandemie ukázal jako jeden ze stěžejních pilířů kolumbijské ekonomiky a to i přesto, že se dlouhodobě potýká s nízkou produktivitou a nekonkurenceschopností. Vláda i místní samosprávy proto aktivně podporují zavádění technologických inovací, nových zařízení a rozvoj nezbytné infrastruktury. V sektoru tak roste poptávka například po zemědělské technice, zpracovatelských a balících linkách, technologiích na výrobu sušeného mléka a sýru, zařízeních pro pekařství či strojích a technologiích pro sektor chovu dobytka a drůbeže. 

Kromě zemědělství se hospodářský plán Compromiso por Colombia (Závazek vůči Kolumbii), spuštěný v červenci minulého roku s cílem reaktivovat ekonomiku, zaměřuje i na dalších 18 sektorů. Mezi největší projekty patří ty spojené s dopravní infrastrukturou. Aktuálně byla po téměř 80 letech plánování slavnostně spuštěna výstavba první linky metra v Bogotě, nicméně souběžně začalo plánování výstavby druhé linky metra v osmi milionové metropoli. Začala i výstavba přes 13 km dlouhé linky Metro de la 80 v Medellínu, chystá se výstavba nového a rozšíření stávajícího letiště pro cestující do a z Medellínu, či zprovoznění příměstského vlaku, který propojí Bogotu se severní oblastí departamentu Cundinamarca. V plánu je také výstavba dalších silnic a s nimi spojených mostů a tunelů, které mají zajistit lepší přístup i do vzdálenějších regionů.  

V oblasti energetiky aktuálně probíhá Ronda Colombia 2021, tedy veřejná soutěž, která nabízí 32 nových území pro výzkum a těžbu uhlovodíků. Zároveň je na konec října naplánováno přidělení koncesí na projekty nekonvenční obnovitelné energie s kapacitou minimálně 5 MW. Vládní iniciativy jsou ale zaměřené také na podporu malých a středních podniků, digitálních služeb a kreativních oborů v rámci oranžové ekonomiky. V sektoru stavebnictví se jedná zejména o trh s nemovitostmi, ale také přidružené projekty jako jsou kanalizace odpadních vod či zajištění pitné vody pro nové čtvrti některých měst. Významnou roli při reaktivaci ekonomiky hrají dále programy v oblasti cestovního ruchu a zahraniční remitence, jejichž hodnota vzrostla v posledních dvou letech i díky vysoké ceně amerického dolaru o 40 %. 

Podle odhadů by kolumbijská ekonomika měla letos zaznamenat růst minimálně o 6 až 8 %. I nově představený rozpočet na rok 2022 cílí na udržení růstu HDP nad 4 %. Velký důraz je proto kladen na investice, na které by mělo být vyčleněno necelých 18 % z celkových přibližně 90 mld. USD (350,4 biliónů COP) plánovaných výdajů, tedy o 6,2 % více než v rozpočtu tohoto roku.  

Pozitivní trend hospodářského růstu země bude bezpochyby nadále záviset na vývoji pandemie a očkovací kampaně, ale také na schválení nového návrhu daňové reformy, situaci na mezinárodním trhu a místním trhu práce. Příznivým faktorem pro další vývoj je, mimo jiné, fakt, že i přes snížení úvěrové spolehlivosti dvěma ratingovými agenturami země nadále přitahuje zahraniční investice díky bohatým zásobám přírodních zdrojů. Kolumbie se vyznačuje také vhodným prostředím pro podnikání v rámci latinskoamerického regionu a podporuje inovativní a kreativní projekty. Českým firmám, které zvažují zahájení obchodních aktivit v zemi, je vždy k dispozici obchodně-ekonomický úsek Velvyslanectví ČR v Bogotě a také kolegové z místní zahraniční kanceláře CzechTrade.  

Jana Hudcovská, ekonomická specialistka, Velvyslanectví ČR v Bogotě

Bohdan Malaniuk, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Bogotě