português  česky 

rozšířené vyhledávání
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Česko-brazilské vztahy

Bilaterální vztahy České republiky a Brazilské federativní republiky jsou přímým a nepřerušeným pokračováním vztahů, které mezi sebou udržovaly Brazílie a Československo.

Bilaterální vztahy České republiky a Brazilské federativní republiky jsou přímým a nepřerušeným pokračováním korektních vztahů, které mezi sebou udržovaly Brazílie a Československo. Tyto vztahy měly především podobu ekonomické spolupráce, která již v meziválečném období vycházela z dobrého jména českých výrobků, především z oboru strojírenství a spotřebního průmyslu. Tak se staly v Brazílii pojmem např. značky Škoda, ČKD a JAWA, vedle českého křišťálu a českého piva, které je v Brazílii dodnes považováno za světovou špičku v oboru. Pojem "Pilsen" je dodnes součástí názvu některých značek brazilských piv. V období po II. světové válce vyváželo Československo do Brazílie i některé velké investiční celky jako např. technická zařízení pro cementárny, pivovary nebo cukrovary.

Rozšiřování a upevňování pozitivního obrazu Československa v brazilském podvědomí pak napomáhaly některé historické okolnosti jako např. účast zahraniční československé armády v bojích ve II.světové válce, ale i skutečnost českého původu předků nejpopulárnějšího prezidenta brazilské historie, Juscelina Kubitcheka de Oliveira, nebo úspěchy československého fotbalu. Pozitivní roli zde sehráli do jisté míry i brazilští studenti, kteří absolvovali české vysoké školy prostřednictvím stipendií poskytovaných československým státem, a i političtí emigranti, kteří v Československu nalezli útočiště v období vojenského režimu po roce 1964.

Brazílie vždy patřila do centra československých zájmů v Latinské Americe a je tomu tak také dnes. ČR nemůže přehlédnout obrovský ekonomický potenciál, díky kterému je Brazílie v současnosti na předních místech na světě v objemu hrubého národního produktu, a dále rostoucí váhu Brazílie v mezinárodní politice. Brazílie je dlouhodobě významným příjemcem českého exportu v Latinské Americe a vedle strojírenské produkce zde nachází uplatnění i mnoho dalších českých produktů. Vzájemná obchodní výměna v posledních letech narůstá a existují reálné předpoklady k jejímu dalšímu růstu.

Dobrým vztahům mezi ČR a BFR napomáhá i kultura. Z brazilské kultury je v ČR známa zejména literatura, především spisovatelé Jorge Amado, Paulo Coelho či Rachel de Queiroz. V posledních letech má český divák rovněž možnost shlédnout brazilské telenovely. V Brazílii jsou známi čeští skladatelé - Antonín Dvořák a Bedřich Smetana, dále česká hudební tělesa (např. Česká filharmonie nebo Pražský komorní orchestr) a rovněž tak čeští spisovatelé - Milan Kundera, Josef Škvorecký, Karel Čapek a zvláště pak Franz Kafka.

Diplomatické styky

Brazílie uznala československý stát jako první země Latinské Ameriky nótou svého velvyslanectví v Paříži dne 18. prosince 1918. Politický význam Brazílie, jež byla od roku 1920 zastoupena ve Stálé radě Společnosti národů, a její mocenské postavení v rámci Latinské Ameriky záhy vedlo Československo k tomu, aby v Brazílii vybudovalo své diplomatické zastoupení. První československý velvyslanec Jan Klecanda (Havlasa) předal pověřovací listiny brazilskému prezidentu Epitáciu Pessoovi v roce 1920 a následujícího roku se brazilský velvyslanec Carlos Lemgruber Kropf ujal své funkce v Československu.

V období první republiky byly vytvořeny velmi korektní obchodní vztahy mezi oběma zeměmi. V roce 1931 byla podepsána první obchodní dohoda mezi ČSR a Brazílií.

Diplomatické vztahy byly přerušeny v březnu 1939 s příchodem nacistů do Prahy a následným vytvořením Protektorátu Čechy a Morava. Československo bylo nuceno odevzdat nacistickému Německu své velvyslanectví v Rio de Janeiru. Brazílie však žádným aktem neuznala tzv. Protektorát ani Slovenský štát. V roce 1942 byly opět oficiálně navázány diplomatické styky mezi zeměmi a to mezi vládou Brazílie a československou exilovou vládou v Londýně.

V roce 1960 byla diplomatická zastoupení povýšena na úroveň velvyslanectví.

Brazilská federativní republika uznala Českou republiku dne 1. ledna 1993 a týmž dnem s ní navázala diplomatické styky na úrovni velvyslanectví.

Zastupitelský úřad ČR sídlí v hlavním měste Brasília, generální konzulát v São Paulu. Velvyslanectví Brazilské federativní republiky má sídlo v Praze.

Politická oblast

Politické vztahy mezi Českou republikou a Brazilskou federativní republikou jsou dlouhodobě korektní, založené na více než stoleté tradici.

Posledními dvěma významnými kontakty mezi oběma zeměmi před rokem 1989 byla státní návštěva předsedy vlády Lubomíra Štrougala v Brazílii v květnu 1988 (první návštěva čs. předsedy vlády v Brazílii), při které byla podepsána dohoda o hospodářské spolupráci, a dále návštěva brazilského ministra zahraničních věcí Roberta Costa de Abreu Sodré v ČSSR v dubnu 1989, při které byla uzavřena dohoda o kulturní spolupráci.

Ihned po listopadu 1989 projevila brazilská strana jednoznačný zájem o aktivizaci styků s ČSFR ve všech oblastech. Do května 1990 Brazílie ratifikovala všechny čtyři dohody podepsané s Československem v období let 1985 až 1989 (o vědeckotechnické, hospodářské, kulturní spolupráci a o zamezení dvojího zdanění). Vzápětí po svém zvolení do funkce (1990) pozval prezident Fernando Collor de Mello k návštěvě Brazílie prezidenta Václava Havla.

Od roku 1993 oficiálně navštívilo Brazílii mnoho českých představitelů. K nejdůležitějším patřila státní návštěva prezidenta Václava Havla (1996) a prezidenta Václava Klause (2009). Z brazilské strany to pak byla státní návštěva prezidenta Luly v roce 2008.

Ekonomická oblast

Obchodní a hospodářské styky bývalého Československa s Brazílií mají bohatou historii. Jejich začátek spadá do období krátce po vzniku ČSR v roce 1918, kdy v důsledku rozpadu Rakouska-Uherska český domácí průmysl ztratil některé své dosavadní trhy a vedl nelehký boj o trhy nové. Velmi záhy se tak i Brazílie stala dodavatelem surovin a agrárních produktů pro mladé Československo, jež zde našlo vhodné odbytiště spotřebního zboží (sklo, bižuterie, textil, obuv), ale i sladu, chmele a zbrojního materiálu. Vedle tradičního vývozu se začaly zapojovat velké podniky jako Škoda či ČKD. Tyto značky byly na brazilském trhu známé již v meziválečném období a významně napomáhaly pronikání dalších našich výrobců na místní trh v pozdějších letech. Brazílie se stala tradičním odbytištěm čs. strojírenské produkce.

Tento zdárný vývoj přerušila II. světová válka, ale ihned po roce 1945 se československý zájem o brazilský trh obnovil. Skladba vzájemného poválečného exportu a importu byla obdobná jako před rokem 1939, ovšem za zcela jiné politické a hospodářské situace, odpovídající všestranné konjunktuře v Jižní Americe a poválečné destabilizaci v Evropě.

Po roce 1989 obchod s Brazílií, stejně jako s jinými latinskoamerickými zeměmi, prudce poklesl. Dna bylo dosaženo v roce 1993, ale od té doby se vzájemný obchodní obrat neustále zvyšuje. Brazílie je v současné době druhým nejdůležitějším obchodním partnerem České republiky v Latinské Americe.

V letech 2018 až 2020 nejen rostl objem českého vývozu do Brazílie, ale zvyšovala se rovněž jeho technologická úroveň. Například podnik Aero Vodochody dodává brazilskému podniku Embraer díly k výrobě moderního víceúčelového letounu KC-390. Připravuje se otevření továrny na výrobu kamionů TATRA v brazilském státě Paraná. V letech 2019 a 2020 se rovněž rozvinula bilaterální spolupráce v oblasti vědy, výzkumu a inovací, mj. díky spolupráci Technologické agentury ČR s nejvýznamnější brazilskou vzdělávací institucí SENAI.