Postup USA vyvolal v Brazílii značné rozpaky. Země totiž v první fázi dostala společně s Austrálií, Argentinou, Jižní Koreou a EU výjimku na dodatečná cla, která USA zavedly dne 23. března 2018, a to do 30. dubna letošního roku. Ten samý den Bílý dům oznámil, že ve věci „dosáhl předběžné dohody s Brazílií“, jejíž podrobnosti budou dojednány do 30 dnů.

Ve společném prohlášení brazilských ministerstev se však uvádí, že již 26. dubna 2018 byla obdržena informace od americké strany v tom smyslu, že se USA rozhodly veškerá související jednání ukončit a přistoupit k okamžité aplikaci dodatečných dočasně suspendovaných cel nebo alternativně dovozních kvót.

V reakci na postoj USA provedla brazilská vláda průzkum mezi výrobci z obou dotčených sektorů, ze kterého vyplynulo, že zatímco vývozci hliníku jsou spíše ochotni strpět dodatečné clo ve výši 10 %, vývozci oceli označují dodatečné clo ve výši 25 % za prohibitivní a preferují strpět stanovenou kvótu.

Brazilská strana zpochybňuje argument USA, že by brazilské vývozy představovaly jakékoliv ohrožení jejich národní bezpečnosti s tím, že 80 % exportu představují polotovary, které jsou v USA dále zpracovávány. Zároveň uvádí, že právě z USA bylo jen v roce 2017 dovezeno uhlí vhodné pro použití ve slévárnách vyrábějících ocel určenou pro USA v hodnotě 1 mld. USD. V brazilském prohlášení se dále konstatuje, že omezení přístupu na trh USA pro brazilské výrobce se významně promítne do vzájemné obchodní výměny, ve které USA zaznamenaly za uplynulých 10 let přebytek v hodnotě 250 mld. USD.

Brazílie představovala se 4,7 mil. tun v roce 2017 pro USA druhého největšího dodavatele oceli po Kanadě. Zároveň se jednalo o 33 % brazilského exportu této komodity. Naopak brazilské vývozy hliníku do USA jsou relativně skromné - v  roce 2017 dosáhly hodnoty 120 mil. USD, což představovalo 15 % celkového exportu.

Ing. Petr Klíma, obchodní rada, Velvyslanectví ČR v Brazílii