Tak např. jen ve státě São Paulo za poslední rok zavřelo své brány 4.451 fabrik či firem zpracovatelského průmyslu (rok předtím to bylo 3.584 firem, tedy negativní nárůst o 24%). Doslova pohřebiště továren z nejrůznějších výrobních sektorů se rozrůstají podobným tempem i v dalších státech po celé zemi.  Některé zavírají definitivně, jiné doufají, že se v nějaké formě ještě vrátí ke své činnosti v lepších časech. Podle Brazilského statistického úřadu jen mezi listopadem 2015 a lednem 2016 brazilský průmysl přišel o 1,131 miliónu pracovních míst. Firmy pokládá drastické snížení poptávky, vysoké náklady, daně, zvýšení cen energií, vysoké úrokové sazby (aktuální míra Selic je 14,25%) a snížení investic.

Roční propad brazilského průmyslu dosáhl 8,3%; ještě horší výsledek ale zaznamenal průmysl s tzv. vysokou technologickou intenzitou (včetně farmaceutických výrobků, informatiky, elektroniky, komunikačních přístrojů a přesných zdravotnických a lékařských přístrojů) – 19,8%.

Míra veřejného dluhu dosáhla v únoru výše 2,819 bilionu (trilhões) reálů (nárůst o 2,53% oproti předchozímu měsíci). Státní ropná společnost Petrobrás od začátku vyšetřování propojených korupčních skandálů označovaných jako operace Lava Jato propustila na 170 tisíc zaměstnanců, atd. atd. 

Skutečnost, že právě současná nejistá politická situace, vzniklá po provalení korupčního schématu a zapojení mnohých vysokých politiků, členů vlády a státních institucí, je jedním z hlavních faktorů a příčin současné hospodářské krize otevřeně potvrzují i mnozí státní úředníci brazilského Ministerstva zahraničí. V tuto chvíli asi nelze přesně spočítat, jak velkou měrou se současná politická situace promítá do situace ekonomické, nicméně experti ve svých odhadech uvádějí, že je zodpovědná minimálně za 1-2 procentní propad HDP (z celkových 3-4% odhadovaných na rok 2016). Je zřejmé, že komplikovaná politická situace se rovněž projevuje na poklesu hodnoty brazilského reálu, a to vše zpětně negativně postihuje ekonomický vývoj. Ekonomické důvody též ve světle vývoje situace kolem impeachmentu rovněž přispěly k rozhodnutí viceprezidenta Michela Temera odložit svou cestu do ČR.