Brazílie je největší zemí Latinské Ameriky a aktuálně podle většiny zdrojů 8. až 9. největší ekonomikou světa. Jedná se o trh s 213,3 miliony obyvatel (údaj z dubna 2020) a s obrovskou domácí poptávkou.

Brazílie je parlamentní demokracií. V nedávných letech zažila hlubokou politickou krizi, související především s rozsáhlou korupcí a následně s protikorupční akcí s názvem Lava-Jato, jež sice nejvíce zkompromitovala levicovou Stanu práce (PT), avšak odhalila korupční praktiky v celém politickém i podnikatelském prostředí. Politická krize úzce souvisela i s krizí ekonomickou –  v letech 2015 a 2016 došlo k poklesu HDP o 3,8 %, resp. o 3,6 %, což znamenalo nejhlubší recesi od roku 1948. V roce 2017 nastalo mírnému oživení ekonomiky, která vzrostla o 1 %. V roce 2018 se zvýšil HDP BFR o 1,1 % a v roce 2019 rovněž o 1,1 %.

V červnu 2019 EU a země MERCOSUL (Argentina, Brazílie, Uruguay, Paraguay) dosáhly politické shody o budoucí obchodní dohodě. Brazílie byla protagonistou v dosažení této dohody po 20 letech vyjednávání. Nyní probíhají složitá jednání o konkrétních podmínkách dohody. (V dubnu 2020 Argentina odstoupila z těchto jednání, což do značné míry komplikuje naděje na dokončení.)

Zároveň se Brazílie snaží o sblížení se zeměmi Tichomořské aliance. Aktuální jsou rovněž snahy o vstup BFR do OECD. Vláda prezidenta J. Bolsonara rovněž deklarovala zájem o bližší spolupráci s NATO.

Obecně se očekávalo, že vláda, která se ujala funkce v lednu 2019, se bude snažit zemi ekonomicky modernizovat a zejména více otevírat její trh, který až dosud patří k těm nejvíce uzavřeným z hlediska daní, cel a dalších omezení komplikujících dovozy v zájmu anachronické ochrany domácích výrobců. V roce 2019 se uskutečnily některé kroky naznačeným liberálním směrem. Avšak pandemie COVID-19 v roce 2020 všechny tyto reformy odsunula na vedlejší kolej a způsobila propad ekonomiky o více než 5 %.

V květnu 2020 snížila vlivná americká agentura FITCH rating úvěrové spolehlivosti Brazílie na BB- a prognózu vývoje uměnila ze „stabilní“ na „negativní“.

Po odeznění pandemie COVID-19 je nutno očekávat pokles vývozu ČR do Brazílie, protože negativní dopady pandemie sníží kupní sílu soukromých podniků i solventnost států a měst. Sníží se rovněž poptávka obyvatelstva, protože se předpokládá, že po pandemii bude 53 % obyvatel zadluženo.

Narušení dodavatelských řetězců a restriktivní opatřeními v boji proti šíření pandemie měly vážný dopad na brazilský výrobní sektor v prvním kvartálu 2020, což se týká zejména produkce, která rekordně klesla. Podle průzkumu IBGE se průmyslová produkce v březnu propadla o 9,1 %, což je prudší pokles, než se očekávalo. Produkce se tak dostala na úroveň ze srpna 2003. Meziroční produkce v březnu poklesla o 3,8 %, zatímco tříměsíční průměr průmyslové produkce činil v prvním kvartálu -2,4 %.

Další informace naleznete na stránkách www.businessinfo.cz, které náš zastupitelský úřad pravidelně aktualizuje:
Základní ekonomický přehled
Zahraniční obchod a investice
Vztahy země s EU
Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR
Mapa oborových příležitostí – perspektivní položky českého exportu
Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu