česky 

rozšířené vyhledávání
na_celou_sirku
Foto: Velvyslanectví ČR v Bratislavě
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

EU Clean Air Forum v Bratislavě

Ve dnech 28.-29.11.2019 se v Bratislavě uskutečnila konference EU Clean Air Forum, která navázala na stejnojmennou konferenci v Paříži v roce 2017. Bratislavského fóra se zúčastnili zástupci Evropské komise (EK), Evropského parlamentu (EP), Evropské investiční banky (EIB), Evropské agentury pro životní prostředí (EEA), Světové zdravotnické organizace (WHO), ministerstev, veřejné správy, akademické obce, občanských sdružení, nevládních organizací.
 

Znečištěné ovzduší je jedním z hlavních problémů v EU. Více než 70 % respondentů v EU vyzývá k veřejné aktivitě za lepší kvalitu ovzduší. EU potřebuje kolektivní přístup k řešení tohoto problému zahrnující všechny sektory (doprava, průmysl, zemědělství, energetika). Emise látek znečišťujících ovzduší (oxid siřičitý SO₂, oxid dusičitý NO₂, prachové částice PM₂,₅ a PM₁₀, přízemní ozón O₃) sice postupně klesají, ale nerovnoměrně napříč sektory. V zemědělství klesají například méně než v energetice. V letech 2014-2020 vydá EU na opatření ke zlepšení kvality ovzduší 200 mld. eur.

Slovensko patří společně s Polskem, ČR a Maďarskem mezi země s nejvíce znečištěným ovzduším. Problémy se znečištěním má 14 oblastí po celém Slovensku včetně většiny krajských měst. Index kvality ovzduší v některých slovenských městech (např. Košice, Trnava) je špatný a oblasti trpí vysokým výskytem prachových částic, které zasahují horní cesty dýchací. (Pozn. Index kvality ovzduší v Evropě byl spuštěn EK a EEA v listopadu 2017. Umožňuje sledovat aktuální stav kvality ovzduší v evropských městech a regionech na základě měření z více než 2.000 stanic monitorujících kvalitu ovzduší po celé Evropě). EK vytýká Slovensku málo kontrolních stanic na měření kvality ovzduší.   

Znečištění ovzduší patří mezi nejčastější příčiny předčasného úmrtí v Evropě. Ročně tak zemře více než 400 tisíc lidí, z toho na Slovensku 5,4 tisíce. To je dvacetkrát více úmrtí než při dopravních nehodách na silnicích. Na vině je především doprava, energetika, průmysl a lokální vytápění domácností. Do ovzduší se kvůli nim dostávají prachové částice PM₂,₅ a PM₁₀ a oxidy dusíku. Právě tyto tři látky znečišťují ovzduší na Slovensku nejvíce, přičemž pevné částice se na tom podílejí z 80 %.   

Ministerstvo životního prostředí SR uskutečnilo v posledních letech několik opatření na zlepšení kvality ovzduší. V roce 2017 prosadilo přísnější emisní limity i pro středně velké znečišťovatele. Zlepšila se i informovanost občanů o smogové situaci a umožnil se vznik nízkoemisních zón ve městech a obcích. Nejnovějším opatřením je kotlíková dotace ve výši 35 mil. eur. Ta je určena na výměnu starých kotlů na tuhá paliva v domácnostech za nový kotel na zemní plyn. Na Slovensku je odhadem 120 tisíc domácností, které využívají topné zařízení starší než 30 let. Znečištění ovzduší z lokálního vytápění patří mezi největší výzvy při ochraně zdravého ovzduší na Slovensku. V roce 2017 činily na Slovensku výdaje na zdravotní péči v souvislosti se znečištěným ovzduším více než 11 mld. eur, což je o téměř 2 mld. eur více než v roce 2015.

Výměna kotlů by podle některých nevládních organizací měl být spojena s dalšími opatřeními jako například s výměnou oken a částečnou izolací budov. Je nutné rovněž zlepšit informační kampaň ohledně programů na Slovensku. Například pouze 2 % lidí ví o programu Ministerstva dopravy a výstavby SR, který se týká novostaveb rodinných domů s celkovou podlahovou plochou do 200 m². Program nabízí příspěvek ve výši 8.000 eur na novostavbu při použití materiálů a stavebních postupů, které zajistí téměř nulovou spotřebu energie. Dům musí mít kvalitní tepelnou izolaci a využívat energii z obnovitelných zdrojů.

Nepříznivou situaci s kvalitou ovzduší by měl na Slovensku zlepšit projekt rozšíření a zkvalitnění monitoringu kvality ovzduší LIFE v hodnotě 15 mil. eur. Díky projektu vznikne kromě jiného více nových pozic manažerů na řízení kvality ovzduší. Ti budou pomáhat samosprávám při návrzích a zavádění opatření na zlepšení kvality ovzduší. Významný je rovněž projekt Slovenského hydrometeorologického ústavu, který zefektivní monitoring ovzduší prostřednictvím 15 nových kompletně vybavených automatických monitorovacích stanic napříč Slovenskem. V současnosti funguje po celém Slovensku 38 takových stanic.

Zemědělství je zodpovědné za 95 % emisí amoniaku, přičemž 75 % těchto emisí pochází z hnoje a 20 % z umělých hnojiv. Zhruba 70 % emisí amoniaku v EU produkuje 10 % zemědělských farem, a to velké farmy. Amoniak přispívá k tvorbě druhotných pevných částic, které jsou škodlivé pro lidské zdraví. Pevné částice pocházející z amoniaku představují téměř 58 % pevných částic ve městech. Podle účastníků konference by zemědělci měli využívat vhodné technologie ke snížení emisí amoniaku (např. uzavřené skladování hnoje, nahrazení hnojiv na bázi močoviny hnojivy na bázi dusičnanu amonného, omezení nadměrného hnojení). Zároveň by měly být upřednostňovány lokální dodávky potravin a nikoliv jejich export. Větší podporu z rozpočtu EU by měly dostávat přes klimatické cíle menší zemědělské farmy.

Udržitelnost rozvoje bude hlavním programem EK v dalších 5 letech pod názvem European Green Deal. Tento program bude o zajištění vyváženého vztahu mezi ekonomikou a životním prostředím. Kohezní politika EU v letech 2021-27 bude mít motto „a greener, low-arbob economy“. EK bude podporovat opatření ke zvýšení energetické účinnosti, obnovitelné zdroje energie, rozvoj chytrých energetických systémů, sítí a skladování energie na lokální úrovni, rozvoj udržitelného hospodaření s vodou, přechod na oběhovou ekonomiku, rozšíření zelené infrastruktury ve městech a snížení znečištění ovzduší.

Slovensko spoléhá na kohezní politiku EU. V letech 2021-27 chce Slovensko modernizovat energeticky náročný průmysl s odhadovanými náklady 2,5 mld. eur. Zároveň chce Slovensko zavádět v oblasti ochrany ovzduší integrovaný přístup kombinující různé oblasti a politiky. Jde zejména o odstranění dvojnásobné, resp. dvojkolejné regulace. Největší přínos má mít koordinace politik a opatření v oblasti energetiky, mobility a veřejné dopravy a politiky změny klimatu s ochranou ovzduší (uhlíková neutralita). Slovensko chce rovněž více vzdělávat občany v oblasti ochrany životního prostředí.

EU Clean Air Forum poskytlo platformu pro strukturovaný dialog, výměnu zkušeností ohledně osvědčených postupů z praxe či zamyšlení se nad vývojem a vykonáváním různých evropských, národních i místních politik v oblasti životního prostředí. Účastníci fóra se shodli, že dosáhnout lepší kvality ovzduší je možné pouze společným úsilím napříč sektory, koordinovaným vykonáváním politik a ve spolupráci s veřejností. Kvalita ovzduší zůstává hlavním zdravotním a environmentálním problémem.

Celkové emise do ovzduší se na Slovensku za posledních 30 let výrazně snížily, avšak všude se nedosahuje dobrá kvalita ovzduší. Limitní hodnoty pro pevné částice PM₁₀ bývají občas překračované ve větších slovenských městech. Způsobují to zejména emise z vytápění domácností tuhými palivy včetně biomasy a emise z dopravy. Velkým znečišťovatelem ovzduší jsou auta. Zástupci měst proto preferují veřejnou dopravu a zavádějí příslušná opatření (např. vyhrazené dopravní pruhy pouze pro autobusy, ekologická veřejná doprava, bezpečné a rozsáhlé cyklistické trasy, rozšiřování zelených zón). Veřejná doprava musí být rychlá, čistá a bezpečná a cyklistické stezky bez překážek. Důležité je především změnit chování a návyky lidí, respektovat přírodu a zabránit dalšímu zhoršení životního prostředí.


Autor: Jaroslav Remeš - ekonomický diplomat, velvyslanectví ČR v Bratislavě