Současná slovenská vláda považuje  zvyšování potravinové soběstačnosti za strategický zájem státu. Jejím cílem je, aby do roku 2030 minimálně 70 % potravin na Slovensku pocházelo z domácí produkce. Ta by se měla zvýšit především v produkci drůbežího, hovězího a vepřového masa, ovoce, zeleniny, brambor, pekárenských výrobků a vajec. Slovenští potravináři nesouhlasí s tím, aby zdejší potravinovou soběstačnost zvyšovali  překupníci, kteří  potraviny dovezou, přebalí a následně prodají jako slovenský výrobek. Zároveň jsou si však vědomi toho, že zvýšení domácí produkce a následně potravinové soběstačnosti se neobejde bez odpovídajících zemědělských podmínek. K nim jednoznačně patří odpovídající kapacita potravinářského průmyslu a celkové možnosti potravinářství a zemědělství na Slovensku.

Celkovou kapacitu slovenského potravinářského průmyslu dlouhodobě  nepříznivě ovlivňuje nedostatek skladovacích prostorů a jejich zastaralé technické vybavení. Pro zabezpečení stabilnějších dodávek domácího ovoce a zeleniny během celého roku je podpora rozvoje a modernizace skladů ovocnářů a zelinářů v podstatě nezbytnou podmínkou. Nedostatek skladovacích prostorů vedl mnohé  zdejší  ovocnáře i zelináře ke skladování slovenských produktů v zahraničí, především v Rakousku. V současnosti má  Slovensko sklady na uskladnění  cca 80 % produkce, ale problém je v tom, že nejde o dlouhodobé skladování. Kvalitních skladů, které by dokázaly dlouhodobě uskladnit produkci, má pouze pro cca 40 % své úrody.

Prioritně má Slovensko zájem podpořit rozvoj skladovacích prostorů pro plodiny speciální rostlinné výroby ze zdejších polí (např. rajčata, papriky, okurky, česnek), ale i ovoce (např. melouny, jahody, jablka, meruňky). Pro financování rozvoje skladů je z hlediska transparentnosti přidělování investičních dotací pro Slovensko podle Slovenské zemědělské a potravinářské komory vzorem právě Česká republika.

Významné investiční příležitosti pro české firmy v potravinářském průmyslu na Slovensku existují při rozšiřování potřebných skladovacích, chladírenských i zpracovatelských kapacit, při zvyšování jejich technické vybavenosti a při rozšiřování distribučních kanálů. Slovenští potravináři odhadují, že v průběhu dvou až pěti let je potřebné do rozvoje tohoto odvětví investovat cca 930 mil. EUR. Investice do technologií počítají s robotizací, nákupem inovativních technologií, automatizací, či digitalizací.

Vedle investičních příležitostí zůstává pro české potravináře nadále výhodnou exportní příležitostí slovenský potravinářský trh. Slovensko stále není soběstačné v pokrytí spotřeby hovězího, vepřového a drůbežího masa, čerstvé a mražené zeleniny a ovoce. Žádaným potravinářským zbožím dováženým právě z ČR jsou konzervárenské produkty a cukrovinky. Aktuálně jsou na slovenském trhu žádané výrobky pro lidí trpící potravinovou alergií nebo intolerancí.

Stagnující až klesající potravinová soběstačnost na Slovensku i  výpadky  ve výrobě, zpracování  a konzervování masa a masných výrobků  souvisejí i s tím, že zdejší potravinářský průmysl   zápasí s nedostatkem  pracovníků. Pouze  za letošní pololetí došlo k jejich meziročnímu poklesu o téměř 26 %. V té souvislosti je rozšíření podnikatelských aktivit do slovenského potravinářství rovněž významnou  investiční příležitostí pro české firmy.

Autor: Hildegarda Horská - ekonomický specialista, Velvyslanectví ČR v Bratislavě