Jednání ministrů zemědělství V4 se zúčastnil komisař EU pro zemědělství a rozvoj venkova Phil Hogan. K hlavním tématům diskuze patřily pozice jednotlivých zemí v oblasti řízení rizik v agropotravinářském sektoru a nástroje řízení rizik v rámci nové Společné zemědělské politiky (SZP).

Řízení rizik v zemědělství je aktuálně významné téma, a to především v souvislosti s přibývajícími extrémními výkyvy počasí. Mezi nejhorší rizika v zemědělství patří politická rizika (např. změny legislativy, nedostatek pracovní síly, nezájem o studium zemědělských oborů) a produkční rizika (ztráta úrody či kvality úrody kvůli vlivu počasí, nemocí a škůdců). Zde je nutný zásah státu.

V Maďarsku už například několik let velmi úspěšně funguje dvoupilířový systém řízení rizik, který zahrnuje refundaci pojistného a fond těžko pojistitelných rizik. První pilíř obdobného modelu už roky funguje v ČR i Polsku (dotované zemědělské pojištění z veřejných zdrojů). Na Slovensku zatím nic podobného není, dokonce ani ad-hoc státní kompenzace škod způsobených suchem.

Slovensko hodlá na národní úrovni vytvořit rizikový fond komerčně nepojistitelných a těžko pojistitelných rizik s účastí zemědělských podniků. Rizikový fond umožní částečně eliminovat rostoucí vliv klimatických změn na zemědělskou prvovýrobu. Financování rizikového fondu má být zabezpečeno prostřednictvím mimořádného odvodu maloobchodních řetězců ve výši 2,5 % z čistého obratu. Odvody se mají týkat řetězců, které mají prodejny alespoň ve dvou slovenských okresech.  

Žádný sektor nečelí takovým rizikům jako zemědělství. Živelné pohromy v důsledku změny klimata, nemoci zvířat i rostlin mají nepříznivé dopady na zemědělskou produkci, příjmy a investice zemědělců a ovlivňují jejich konkurenceschopnost. EU i každá členská země proto musí mít nástroje pro řízení rizik v zemědělství a pomoci tak zemědělcům překonat neočekávané situace. Je nutné reagovat rychleji a efektivněji.

Ministři se shodli, že v členských zemích EU musí vzniknout funkční systémy řízení rizik v agropotravinářském sektoru. To bude vyžadovat dlouhodobou a úzkou spolupráci všech účastníků (tj. zemědělci, potravináři, obchodníci, finančníci, státní správa i zákonodárci). Dobré strategie pro řízení rizik by měly zvýšit schopnost zemědělců přizpůsobovat se nepříznivým událostem. Nástroje řízení rizik by měly být implementovány dobrovolně a na základě potřeb členského státu. Je rovněž nutné zabezpečit flexibilitu těchto nástrojů. Důležité je také zlepšit znalosti a míru využití nástrojů pro řízení rizik ze strany zemědělců obecně a zejména zemědělského pojištění.  

Vypracoval: Jaroslav Remeš - rada, Velvyslanectví ČR v Bratislavě