Slovenští farmáři obhospodařují přibližně 1,9 mil. hektarů půdy. Více než 80 % půdy je v rukou soukromých vlastníků a církví. Zhruba 20 % půdy spravuje stát prostřednictvím Slovenského pozemkového fondu. Na ekologické farmy připadá zhruba 3 % orné půdy. Za poslední 2 roky odešlo ze sektoru 8,5 tisíce lidí, což je šestina pracovníků. V zemědělství nyní pracují asi 4 % zaměstnanců.

Slovenské potravinářství tvoří zhruba 300 podniků a 30 tisíc zaměstnanců. Nosnými obory jsou mlékárny a masokombináty. Silně zastoupené jsou rovněž pivovary a sladovny, pekárny, výroba cukrovinek. Nízký podíl na potravinářské výrobě mají mlýny a škrobárny, drůbežářské závody, cukrovary, výroba nealko nápojů, konzervárny a mrazírny, vinaři a likérky.

Slovenské zemědělství produkuje pouze poloviční objem zeleniny proti průměru EU. Do produkce masa, ovoce či zeleniny se slovenští farmáři nepouštějí, neboť je to investičně náročné. Záporné obchodní saldo v těchto komoditách se prohloubilo za posledních 5 let u zeleniny o 30 % a u ovoce dokonce o 44 %. Právě tyto komodity na Slovensku chybějí a jsou přitom ziskovější.

Produkce potravin na Slovensku je nízká. Zhruba 60 % potravin se musí dovážet. Na Slovensko se dovážejí hlavně masné výrobky. V produkci vepřového masa je Slovensko soběstačné pouze z 50 %, u drůbežího masa z 84 % a u produkce mléka z 88 %. Dováží se hodně konzervovaného a mraženého ovoce a zeleniny. Na Slovensku chybějí stáje pro dobytek, ovocné sady, zelinářské farmy, jatky, konzervárny i mrazírny. 

Slovensko chce podpořit domácí zpracování masa, ovoce a zeleniny uvolněním více dotací na budování jatek, mrazíren či konzerváren. Zároveň vyčlenilo 22 mil. eur z eurofondů na projekty zavlažování.

Pro české firmy se nabízejí aktuální příležitosti v dodávkách masa (hovězí, vepřové) a masných výrobků, konzervované a mražené zeleniny a ovoce. Vzhledem k plánované státní podpoře na výstavbu nebo modernizaci zavlažovacích systémů existují reálné šance i v této oblasti. Příležitosti pro investice nabízí výstavba jatek, mrazíren a konzerváren.

Autor: Jaroslav Remeš - ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Bratislavě