česky 

rozšířené vyhledávání

Mapa strategických příležitostí 2021

Mapa strategických příležitstí na Slovensku ukazuje perspektivní obory pro český export a investice na Slovensku. Tato mapa se každoročně aktualizuje.

Slovenská ekonomika zaznamenala v pandemickém roku 2020 pokles HDP o 4,8 %. Jde o druhý nejhorší hospodářský výsledek od vzniku Slovenské republiky v roce 1993. V době globální finanční krize v roce 2009 poklesl ekonomický výkon o 5,5 %. Nominální objem vytvořeného HDP v roce 2020 dosáhl 91,1 mld. eur v běžných cenách a 84,5 mld. eur ve stálých cenách (tj. po odečtení inflace). Všechna významná odvětví slovenské ekonomiky vykázala v roce 2020 pokles.

Slovenskou ekonomiku v roce 2020 táhly spotřeba domácností a export. Výdaje spotřebitelů meziročně stouply o 0,9 %. Spotřeba domácností je klíčovou složkou HDP a tvoří 55 % HDP. Slovenský export v roce 2020 meziročně klesl o 7,2 %. Propad byl však nižší než v jiných zemích EU. Tahounem exportu byl průmysl. Slovenská ekonomika je výrazně zaměřená na průmysl (vytváří 22 % HDP). Pandemie omezila zejména fungování služeb. Průmysl se meziročně propadl o 9,1 %.

Veřejný dluh na konci roku 2020 dosáhl 60,6 % HDP a meziročně narostl o 12 procentních bodů. V roce 2021 by se měl veřejný dluh zvýšit na více než 64 % HDP a v dalších letech až k hranici 70 % HDP. Míra inflace v roce 2020 dosáhla 1,9 % a meziročně se snížila o 0,9 procentního bodu. 

V roce 2020 došlo kvůli pandemii k nejvyššímu meziročnímu nárůstu nezaměstnanosti od roku 2009. Míra nezaměstnanosti dosáhla 6,7 % a celkový počet zaměstnanců v ekonomice se snížil o více než 52 tis. osob (2 %) na 2,531 mil. pracujících. Míra zaměstnanosti se snížila na 72,5 %. 

Saldo obchodní bilance bylo v roce 2020 aktivní v objemu 2,7 mld. eur, což je o 1,7 mld. eur více než v roce 2019.

Ukazatel 2019 2020 2021 2022 2023
Růst HDP (%) 2,3 -4,8 3,3 6,3 2,8
Veřejný dluh (% HDP) 48,5 60,6 64,1 68,9 69,9
Míra inflace (%) 2,8 1,9 1,1 2,2 2,5
Populace (mil.) 5,5 5,5 5,5 5,5 5,5
Nezaměstnanost (%) 5,8 6,7 7,1 6,5 5,4
HDP/obyv. (USD, PPP) 34 048 32 420 34 380 35 670 37 130
Bilance běžného účtu (mld. USD) -2,9 -1,8 -1,6 -1,0 0,2
Saldo obchodní bilance (mld. USD) 1,1 3,2 -0,1 0,1 0,5

Zdroj: Statistický úřad SR, Ministerstvo financí SR, EIU, OECD
 

Dopravní průmysl a infrastruktura

Veřejná doprava a dopravní infrastruktura jsou zatížené velkým investičním dluhem. Zastaralý vozový park vyžaduje obnovu a roste tlak na její ekologizaci. Z tohoto důvodu bude nadále zájem o trolejbusy, elektrické autobusy i vodíkové autobusy. Každá veřejná zakázka na nový vozový park musí obsahovat podíl ekologických vozidel. Do roku 2026 by mělo být 48 % autobusů i trolejbusů ekologických. Bratislavský dopravní podnik plánuje nakoupit hybridní trolejbusy s bateriemi, elektrické autobusy a autobusy využívající biopaliva.

Aktuálně je na Slovensku otevřených 766 km dálnic a rychlostních silnic. Hlavní vládní prioritou ve výstavbě dopravní infrastruktury je dokončení zbývajících úseků dálnice D1 (Bratislava - Košice). K dalším prioritám patří obchvaty měst Levice a Šaľa, dokončení dálnice D3 (Žilina - polská hranice), výstavba některých úseků rychlostních silnic R2 (obchvat Košic), R4 (obchvat Prešova), rekonstrukce 1.323 km silnic první třídy, modernizace 485 silničních mostů, investice do inteligentního systému řízení dopravy (digitální dopravní značky). 

V oblasti říční dopravy je vládní prioritou projekt Dunajbus. Jedná se o osobní lodní kyvadlovou dopravu po řece Dunaj mezi Bratislavou a Šamorínem. Projekt v hodnotě 40 mil. eur zahrnuje dodávku 5 lodí na elektrický pohon s kapacitou 125 pasažérů a výstavbu 2 rychlonabíjecích stanic a nástupních mol.

Železniční a kolejová doprava

Celková délka železničních tratí na Slovensku dosahuje 3.623 km, přičemž až 35 % tratí je problémových a 56 % tratí není elektrifikovaných. Železniční doprava je dlouhodobě podfinancovaným sektorem. Správce infrastruktury Železnice Slovenské republiky (ŽSR) odhaduje investiční dluh na železniční infrastruktuře na 15 mld. eur.

Mezi hlavní vládní priority v oblasti železniční infrastruktury patří zvýšení rychlosti na trati Čadca - hranice s ČR z 80 km/hod. na 120 km/hod., posílení tratě Bratislava - Košice, modernizace železničních uzlů Žilina a Bratislava, elektrifikace tratí. ŽSR plánuje modernizovat zabezpečovací zařízení, železniční svršek, koleje, výhybky a nástupiště. Výhledovým megaprojektem je výstavba 375 km dlouhé širokorozchodné trati z Košic na hranici s Rakouskem v hodnotě 6 mld. eur. Cílem projektu je ukončit překládku zboží na východním Slovensku. Vlaky na nové trati budou jezdit rychlostí 140 km za hodinu.

Národní železniční dopravce Železniční společnost Slovensko (ŽSSK) momentálně realizuje největší modernizaci vozového parku v historii. Průměrné stáří vozů ŽSSK je 21 let. ŽSSK bude nakupovat elektrické jednotky, dieselové motorové jednotky a osobní vozy. ŽSSK také připravuje výstavbu center na údržbu regionálních vlaků (Nové Zámky, Zvolen, Humenné) v celkové hodnotě 100 mil. eur.  

Na Slovensku jezdí tramvaje v Bratislavě a v Košicích. Jejich obnova proběhla v uplynulých 6 letech. Bratislavský dopravní podnik uvažuje o nákupu dalších 40 tramvají v příštích 3 letech a rovněž o výměně tramvajových kolejí. O výstavbě tramvajové tratě se uvažuje v Žilině.

Automobilový průmysl

Automobilový průmysl je hnací silou ekonomiky. Vytváří téměř 14 % HDP, 50 % celkové průmyslové výroby a 47 % slovenského exportu. Sektor tvoří 4 automobilky, 350 dodavatelů a přímo zaměstnává 177 tis. lidí. Slovensko je největším výrobcem automobilů na tisíc obyvatel na světě (180 aut v roce 2020). Dochází zde k rozvoji elektromobility. V roce 2030 by mělo na Slovensku jezdit podle odhadu 30-40 tis. elektrických aut.

Příležitosti existují pro dodávky dílů a příslušenství pro auta se spalovacími motory i elektromobily. Potenciál nabízí budování rychlenabíjecích stanic pro elektromobily na dálnicích a hlavních silničních tazích, zvýšení kapacity autobaterií, budování čerpacích stanic pro auta na zkapalněný plyn (LPG), stlačený plyn (CNG) i vodík.

Energetický průmysl

Slovensko v posledních letech spotřebovává cca o 10 % více elektřiny, než vyrábí. Po plánovaném spuštění 4. bloku v jaderné elektrárně Mochovce v roce 2023 bude výroba elektřiny vyšší než spotřeba cca o 5-10 % a Slovensko se stane čistým exportérem elektřiny. V elektroenergetice patří mezi příležitosti zvýšení kapacity přeshraniční sítě do ČR, Maďarska a na Ukrajinu. Jedná se o výstavbu nových rozvoden 400 kV a transformátorů 400/110 kV či modernizaci rozvoden 400 kV. Potenciál představuje výroba vodíku s pomocí přebytkové elektřiny z jaderných elektráren, výstavba bateriových úložišť elektrické energie či instalace zařízení využívajících obnovitelné zdroje energie (větrné parky, solární elektrárny). Potenciál pro výrobu elektřiny mají bohaté zdroje geotermální energie na velké části území Slovenska. Dosud není na Slovensku žádná geotermální elektrárna.  

Slovensko je velmi rozvinutou zemí z hlediska plynárenské infrastruktury a má druhou nejhustší síť v Evropě po Nizozemsku. V plynárenství nabízí příležitosti přeměna části tranzitní plynárenské sítě na přepravu vodíku, rekonstrukce plynovodů a další pozemní infrastruktury či výstavba zařízení na zpracování bioodpadu a výrobu bioplynu. 

V teplárenství patří mezi příležitosti výstavba moderní teplárny v elektrárně Nováky u Prievidze na spalování zemního plynu a dřevní štěpky a využití zdrojů geotermání energie pro dodávky tepla. Příležitosti nabízí vyhledávání a průzkum nových zdrojů geotermální energie (Košická kotlina), budování hloubkových vrtů, výstavba teplovodů.

Příležitosti pro české firmy nabízí také energetické zhodnocování komunálního odpadu, zlepšování energetické hospodárnosti budov (např. zateplování, kotle na biomasu, fotovoltaické panely, sluneční kolektory, tepelná čerpadla, úsporná svítidla). V roce 2021 na Slovensku pokračuje projekt Zelená domácnostem na financování podpory instalace obnovitelných zdrojů energie.

Zemědělský a potravinářský průmysl

Výměra orné půdy dosahuje 1,35 mil. hektarů, přičemž závlahové systémy pokrývají pouze 25 %. Počet zaměstnanců v zemědělství i v potravinářství každoročně klesá. V živočišné výrobě výrazně klesají stavy prasat, pokles vykazují i stavy hovězího dobytka. V rostlinné výrobě převažuje pěstování  obilnin (pšenice) a olejnin (řepka olejka), které tvoří 40 % zemědělské produkce. Průměr v EU je 15 %.

Podíl slovenských potravin v domácím maloobchodě dosahuje pouze 40 %. Nejnižší zastoupení mají jedlé oleje, zpracované ovoce, zpracovaná zelenina, vepřové maso. Zhruba 60 % potravin se dováží. Každý pracovní den přijíždí na Slovensko 800 kamionů s potravinami. Plnou soběstačnost dosahuje Slovensko jen v produkci cukru a obilnin. Záporné saldo zahraničního obchodu v zemědělství a potravinářství každoročně roste. V roce 2020 dosáhlo cca 1,7 mld. eur.

Na Slovensku je nedostatek zpracovatelských kapacit pro maso, zeleninu i ovoce a ty existující potřebují modernizaci. Konzervárenský průmysl téměř zmizel. Příležitosti existují také při budování a modernizaci závlahových systémů, dodávkách masa a masných výrobků, konzervované a mražené zeleniny a ovoce, mléčných výrobků.

Obranný průmysl

V lednu 2021 byla přijata nová obranná strategie. Modernizace techniky a infrastruktury se budou rozvíjet současně, protože jsou navzájem provázané. Koncept dlouhodobých nákupů ministerstva obrany až do roku 2035 má být představen v létě 2021. Současný stav v armádě charakterizuje zastaralost výzbroje, techniky, materiálu i komunikačních a informačních systémů. Na základě závazků vůči NATO musí Slovensko dobudovat těžkou mechanizovanou brigádu. Výdaje na obranu mají dosáhnout požadovaná 2 % HDP v roce 2024 a Slovensko chce zvýšit výdaje na obranný výzkum.

V oblasti modernizace techniky se budou nakupovat větší a menší obrněné transportéry, dělostřelecké systémy, ruční zbraně či nákladní auta. V oblasti modernizace obranné infrastruktury patří mezi hlavní projekty modernizace letiště Sliač pro 14 nových stíhaček F-16, letiště Kuchyňa pro stíhačky MiG-29 či výstavba velitelství sil pro speciální operace.