česky 

rozšířené vyhledávání

Slovensko - oborové příležitosti pro český export

Automobilový průmysl

Automobilový průmysl je pilířem  slovenského průmyslu. Vytváří 13 % HDP, téměř polovinu průmyslové výroby a 46 %  celkového exportu. Tvoří jej čtyři automobilky (Volkswagen, Kia, PSA Group, Jaguar Land Rover) a více než 350  dodavatelů. Automobilový průmysl zaměstnává více než 150 tis. lidí, přičemž  čtyři  automobilky téměř 25 tis. lidí. Spekuluje se o příchodu páté automobilky, a to do Košic. Mohl by to být čínský výrobce elektromobilů Zhi-Dou. V roce 2019 bylo vyrobeno 1,1 mil. aut (v roce 2018 1,09 mil. aut). Slovensko je už několik let největším světovým výrobcem automobilů na obyvatele. Na tisíc obyvatel připadá 202 nových aut.   

Automobilový trh na Slovensku prochází strukrutálními a technologickými změnami. V roce 2020 očekává příchod velkých výzev, k nimž patří další snižování limitů emisí CO₂/km, rozvoj digitalizace a elektrifikace modelů. Právě schopnost adaptovat se na nové systémy a elektrifikaci vyráběných aut bude klíčová pro dodavatele. V roce 2019 na Slovensku vyráběla elektromobily automobilka Volkswagen (modely Volkswagen e-up, Škoda e-citigo a Seat Mii electric) a PSA Group (Peugeot e-208). Zbývající automobilky (Kia, Jaguar Land Rover) výrobu elektrických aut připravují.

Exportní příležitosti existují pro dodavatele autodílů a příslušenství pro klasická auta se spalovacími motory, hybridními motory i pro elektromobily. V oblasti elektromobility nabízejí exportní potenciál baterie, energeticky úsporné a zároveň ultra rychlé nabíjecí systémy, vysokonapěťové systémy, výzkum inteligentních sítí či softveru potřebného k řízení baterií. Další příležitosti nabízí tzv. oběhová ekonomika v automobilovém průmyslu. Jedná se o lepší management recyklace odpadů z výroby aut, větší využívání použitých materiálů, recyklaci složitých kompozitních materiálů a lithium-iontových autobaterií, zvýšení kapacity autobaterií. 


Dopravní průmysl a infrastruktura

Zastaralý vozový park veřejné hromadné dopravy ve spojení s důrazem na ochranu životního prostředí poskytuje prostor zejména pro trolejbusy a elektrické autobusy. Budování tzv. smart cities nabízí příležitosti pro inteligentní dopravní systémy ve veřejné hromadné dopravě. Projekt osobní vodní dopravy po Dunaji mezi Bratislavou a Šamorínem (tzv. Dunajbus) představuje potenciál pro dodávky 6 osobních lodí pravděpodobně na elektrický pohon a výstavbu přístavišť. Provoz kyvadlové lodní dopravy by mohl být zahájen na jaře 2022. Projekt má stát 66 mil. eur bez DPH a měl by být hrazen eurofondy.

Výstavba dálniční a silniční infrastruktury na Slovensku je financována z velké části z eurofondů. Národní dálniční společnost SR  plánuje v roce  2020 soutěžit úseky dálnice D1 (Lietavská Lúčka – Dubná Skala, Turany – Hluboká), úsek rychlostní silnice R2 (Rožňava – Jablonov nad Turňou), úsek rychlostní silnice R4 (Prešov – severní obchvat 2. etapa), či úsek rychlostní silnice R7 (Holice – Mliečany). Dlouhodobou vládní prioritou je dokončení zbývajících úseků dálnice D1 z Bratislavy do Košic, dokončení chybějících úseků dálnice D3 ze Žiliny přes Kysuce na Polsko, výstavba rychlostní silnice R4 od Prešova směrem na Polsko nebo rychlostní silnice R7 na jižním Slovensku.

V havarijním nebo nevyhovujícím stavu jsou na Slovensku desítky mostů a více než tisíc  kilometrů silnic 1. třídy. Vláda vyčlenila na opravy těchto silnic  v letech 2020-2023 částku 200 mil. eur.

ČR a SR považují za prioritu v budování dopravní infrastruktury zrychlení a rozšíření silničního spojení mezi Zlínem a Púchovem a rovněž mezi Třincem a Žilinou. Možnosti českého exportu jsou v přípravné fázi, projekčních činnostech i realizačních pracích.


Železniční a kolejová doprava

Správce železniční infrastruktury Železnice Slovenské republiky (ŽSR) připravuje rozsáhlou modernizaci železniční infrastruktury. ŽSR chce modernizovat kolejové tratě, zabezpečovací zařízení či výhybky. ŽSR provozuje  3.580  km železničních tratí. Elektrifikovaných je 45 % tratí. Do modernizace tratí dal stát od roku 1999 přibližně 1,5 mld. eur.

Modernizace tratí proběhne především v severní části Slovenska a na přípojkách na státní hranici. Velká investice v nejbližších letech bude směřovat do modernizace železniční stanice Žilina a úseku Žilina – Varín. Projekt zahrnuje nové kolejnice, trakční vedení, automatizované výhybky, informační systém, prodloužení nástupišť. Na konci roku 2020 plánuje ŽSR začít modernizaci tratě Bratislava – Kúty. Má jít o jediný úsek na Slovensku, kde vlaky budou jezdit rychlostí 200 km/hod. Připravuje se také projekt zdvojkolejnění, zvýšení rychlosti a elektrifikace tratě Bratislava – Komárno. Ten zahrnuje například výstavbu nových nástupišť s mimoúrovňovým přístupem, výhybní, instalaci trakčního vedení a automatizovaných výhybek. 

Železničním megaprojektem je plánovaná výstavba 375 km dlouhé širokorozchodné tratě  z Košic přes jižní Slovensko na hranici s Rakouskem v hodnotě 6 mld. eur. Cílem projektu je ukončit překládku zboží na východním Slovensku. Vlaky by na nové trati měly jezdit maximální rychlostí 140 km za hodinu.    

Národní osobní dopravce Železniční společnost Slovensko (ŽSSK) začíná s největší modernizací vozového parku ve své historii. Do roku 2022 plánuje ŽSSK postupně zprovoznit 52 nových vlakových jednotek a vozidel za 276 mil. eur bez DPH. Nové vlaky pro regionální dopravu budou financované z eurofondů. ŽSSK také plánuje výstavbu tří nových center na údržbu regionálních vlaků za téměř 100 mil. eur v Nových Zámcích, Zvolenu a Humenném do roku 2021.

Na úrovni slovenských měst se plánuje v nejbližších letech rozsáhlá obnova tramvají. Obnova tramvajových kolejí se plánuje v Bratislavě.


Energetický průmysl

Slovensko v posledních letech spotřebovává zhruba o 10 % více elektřiny, než vyrábí. Po plánovaném spuštění 3. a 4. reaktoru v jaderné elektrárně v Mochovcích v letech 2020 a 2021 bude výroba elektřiny na Slovensku přibližně o 13 % vyšší, než spotřeba. Mezi aktuální příležitosti v jaderné energetice patří  vývoj nové technologie v oblasti štěpení, zvýšení bezpečnosti a výkonnosti jaderných elektráren, využití a manipulace s použitými materiály z odstavených jaderných bloků v Jaslovských Bohunicích.

V elektroenergetice Slovensko připravuje zvýšení kapacity přeshraniční přenosové soustavy kvůli plánovanému spuštění nových reaktorů v jaderné elektrárně v Mochovcích. Státní energetická společnost Slovenská elektrizační přenosová soustava (SEPS), a.s. bude realizovat projekt dvou nových samostatných vedení s napětím 2 x 400 kV do Maďarska (Rimavská Sobota - Sajóivánka a Veľký Ďur - Kližska Nemá). Kromě aktivity na jižní hranici plánuje SEPS posílit přeshraniční spojení s napětím 400 kV také s ČR. Do roku 2030 by měly ČR a Slovensko spojit čtyři 400 kV propojení. Na východní hranici SEPS plánuje obnovit existující propojení Veľké Kapušany – Mukačevo s napětím 400 kV. U vnitrostátních projektů přenosové infrastruktury se jedná například o vedení 2 x 400 kV (Gabčíkovo - Veľký Ďur), stavbu soustavy transformátorů 400/110 kV v Bystričanech či zvyšování spolehlivosti transformátorů 400/110 kV. Ty mají postupně nahradit transformátory 220/110 kV. S definitivním ukončením provozu 220 kV přenosové soustavy se počítá do roku 2025. Příležitosti existují rovněž při dekarbonizaci výroby elektřiny a tepla.

Příležitosti nabízí také vytváření sítí pro nabíjení elektromobilů, skladování elektřiny, budování inteligentních sítí a instalace inteligentních měřících systémů pro optimalizaci spotřeby energií. Transformace hornonitranského regionu po skončení těžby uhlí v roce 2023 nabízí příležitosti v projektech spojených s využitím geotermální energie.

Příležitosti pro české firmy nabízí projekty zlepšování energetické hospodárnosti veřejných i soukromých budov (např. zateplování, dotace na nákup nových kotlů na zemní plyn a biomasu, slunečních kolektorů, fotovoltaických panelů a tepelných čerpadel, instalace úsporných svítidel) s odhadovanými náklady 5,85 mld. eur v příští dekádě. Ve veřejném sektoru půjde dále o výměnu veřejného osvětlení ve městech a obcích za 600 mil. eur nebo podporu „zelených“ veřejných zakázek.

V plynárenství realizuje společnost Eustream, a.s. studii proveditelnosti pro plynovod Eastring, který propojí Slovensko s Maďarskem, Rumunskem a Bulharskem. Obousměrný plynovod získal status tzv. projektu společného zájmu a je významně financován Evropskou unií. Další příležitosti v plynárenství nabízí výstavba komunálních bioplynových stanic, modernizace distribuční sítě státní společnosti SPP - distribuce. Projekt zahrnuje výměnu a obnovu starých kovových plynovodů a pozemní infrastruktury.


Obranný průmysl

Spolupráce českých a slovenských firem probíhá při výrobě ručních palných zbraní, munice, zbraňových systémů, nákladních vozů, při výcviku pilotů vrtulníků. Obě země mají zájem o užší spolupráci svých armád a sjednocení výzbroje pro zvýšení vzájemné součinnosti a bojových schopností. Premiéři ČR a SR vyzvali v roce 2019 ke spolupráci Ministerstev obrany obou zemí při nákupu vojenské techniky.

Slovenská vláda schválila v roce 2017 dokument „Dlouhodobý plán rozvoje ozbrojených sil SR“. Do roku 2030 plánuje investovat do modernizace ozbrojených sil 30 mld. eur. Slovensko hodlá splnit NATO požadovanou výši výdajů na obranu na úrovni 2 % HDP v roce 2024.

Ministerstvo obrany SR postupně modernizuje armádu. Současný stav charakterizuje zastaralost výzbroje, techniky i komunikačních a informačních systémů. Většina hlavních druhů výzbroje a techniky je za hranicí životnosti.

Příležitosti pro české firmy existují při modernizaci samohybných houfnic Zuzana 2, dodávce čtyřkolových víceúčelových taktických vozidel, letištních radarů či zbraňových systémů pro osmikolová bojová  obrněná vozidla. Významnou příležitostí je plánovaná modernizace letiště Sliač za 55 mil. eur kvůli nevyhovujícím technickým požadavkům na provoz nových stíhaček F-16.


Zemědělský a potravinářský průmysl

Většina slovenských farmářů se soustředí na produkci obilovin a olejnin. Dohromady tvoří 40 % celkové zemědělské produkce, přičemž evropský průměr je 15 %. Na druhé straně Slovensko velmi zaostává v pěstování zeleniny, ovoce a v živočišné výrobě, kde je závislé na dovozu. Soběstačnost u produkce vepřového masa dosahuje pouze 50 %. Záporné obchodní saldo se prohloubilo za posledních 5 let u zeleniny o 30 % a u ovoce dokonce o 44 %.

Produkce potravin na Slovensku je nízká. Zhruba 60 % potravin se musí dovážet, a to především masné výrobky, konzervovaná a mražená zelenina a ovoce. Na Slovensku chybějí stáje pro dobytek, ovocné sady, zelinářské farmy, jatky, mrazírny i konzervárny. Naopak je hodně pekáren a pivovarů.

Slovenský trh nabízí velké příležitosti při budování jatek, mrazíren, konzerváren a zavlažovacích zařízení.


Autor: Jaroslav Remeš - ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Bratislavě